    Nedávno jsem se v noci vracela z cesty sama autem. Bylo kolem půlnoci, téměř nulový provoz. Dojela jsem k ukazateli, který hlásil dopravní omezení kvůli probíhajícímu frézování vozovky. Zpomalila jsem a dojela až k semaforu, který právě přepnul na červenou. Stála jsem tam na silnici, nikde ani živáčka. Naproti mě po pravé straně se rýsovalo pole nesklizené kukuřice, hranice byla ode mě vzálená asi 30metrů. Ve světle reflektorů mělo téměř bílou barvu a tyčilo se do ohromné výšky.

    Nevím proč, ale něco mě na tom poli pořád poutalo pohled, koukala jsem do zrcátka a na semafor a přitom po očku na ten kraj té vysoké kukuřice. Přišlo mi, že už tam stojím strašně dlouho. Žádné auto nejelo proti ani za mnou, jenom tma a ticho. Najednou, jak jsem po očku zas koukla na pole jsem jasně viděla, jak se z jeho konce odloupl stín. Neumím to dobře popsat. Z té tmy, která začínala tam, kde končilo nasvícení od mého auta se najednou oddělil stín, který měl tvar abnormálně velkého a vysokého člověka. Byla to prostě obrovská silueta, která se začala pomalu posunovat po tom kraji směrem k mému autu. Byla jsem úplně ochromená a nevěřícně jsem na to zírala. Otočila jsem se za sebe, jestli neuvidím něco, co by ten efekt mohlo způsobit, ale na nic jsem nepřišla. Nikde ani záblesk světla, semafor pořád ve stejné pozici, žádné letadlo, prostě nic, jen ticho. Podívala jsem se zpátky a ono to tam bylo pořád, mnohem blíž než před tím. Napínala jsem oči, abych to rozlišila, ale byl to jenom obrovský černý stín na tom bílém poli. Napadlo mě rozsvítit dálkáče a posvítit přímo na to. Nebylo tam vůbec nic, jen ty kukuřičné klasy. Tak jsem zas světlo ztlumila a ten stín tam byl zas.

    Nejsem zrovna bojácná, jsem celkem pragmatik a realista, ale ve chvíli, kdy naskočila konečně zelená jsem to odpálila, že mi hvízdaly gumy a mazala odtamtud pryč. Doteď jsem nepřišla na to, co to mohlo být, ale parádně mě to vyděsilo.

Vydáno: 3. 11. 2009

Přečetlo: 2064 čtenářů

Autor (vložil): wendy

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...