    Je to již rok, co jsem se odstěhoval od otce a žiji s matkou ve Zbožnicích, její vesnice, kde prožila dětství a kde naše rodina (z matčiny strany) bydlí už po generace. Celá historie Zbožnic ovšem není známa. Zachovalo se jen pár informací a i přes mojí snahu zjistit více na úřadech.. jsem neuspěl... (at žije byrokracie). Vesnice pravděpodovně vznikla kolem cesty, kde se převáželo zboží do Konopiště a naopak. Ovšem k věci.

    Za celý rok jsem měl možnost poznat místní a i své vzdálené příbuzné. Jednou večer jsem byl na návštěvě své tety, které jsem se otázal, jak to vlastně doopravdy s vesnicí je. Vysvětlovala, že vesnice vznikla už v 17. století a že prvním domem byl Fulínův mlýn a kolem něj se pak stavělo. Také mi chtěla něco říct, ale byla si nejistá (nesjpíš si vzhledem k mému věku myslela, že by mě to nezajímalo), ale nakonec se odhodlala.

    Řekla mi, že jí jako malé dívce její matka vyprávěla strašidelnou povídku o mrtvém mlynáři a jeho psovi (prý ji to mělo odradit chodit pozdě v noci ven, už kvůli válce a vojákům). Fulínův mlýn byla stavba, která jednou vyhořela a majitel zahynul společně se psem, od té doby tam má prý strašit. Vesnice je plná historek o tomto "psovi" pamatuji, jak mi vyprávěla zkušenost její matky. Když musela dlouho do noci s ostatníma ženama z vesnice a sousední vesnice pracovat v lese za dohledu německého vojáka. Ženy zahlédly vysokého muže, vedle kterého šel velký černý pes (kterému podle jiných zdrojů i šlehaly plameny z očí). Ženský se utekly.. ironií je, že z lesa vyběhl jako první voják. Samozřejmě, že od té doby baby do lesa i přes výhružky správce nechtěly chodit.

    Dále jsem se u piva v hospodě (jinak od člověka, který totálně nevěří na tajemno) dozvěděl, že v 73tím, když kolem 23 noční hodiny z okna kouřil bezfiltrové cigáro :) spatřil něco, co si dodnes neumí vysvětlit. Prý nejdříve slyšel jako by něco bouchlo u mlýna a následně viděl po cestě běžet ohnivou kouli, která zmizela v nedalekém lese, najednou bum, a z lesa vyletěla do nebe. Jeho dcera to měla ovšem horší. Popisovala, jak v lese, když se vracela z hospody potkala velkého černého psa, který měl rudé oči. Sám si ještě pamatuji, když za mnou přišla s brekem k ohni. Pamatuji si i rozhovor mezi dědou a babičkou (která již nežije), kdy se oba dva hádali. Babička pracovala v lese a sázela stromky, ale z nějakého důvodu odmítala do lesa jít. Děda jí uklidňoval a říkal něco na způsob, že je to jen pověra.

    To, co jsem napsal, je vlastně taková typická česká vesnická báchorka.. nemyslíte?

Vydáno: 9. 9. 2009

Přečetlo: 2192 čtenářů

Autor (vložil): Borlík

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...