Dobrý den,

    chci se s vámi podělit o svoji zkušenost s možnou předtuchou. Žiji v Plzni, ale v Praze jsem měla přítele, ke kterému jsem bez výjimky jezdila po práci každé páteční odpoledne a vracela se až v pondělí ráno. Přítele jsem skutečně milovala, takže jsem se do Prahy na něj vždy těšila. Jako moje jediné zavazadlo jsem měla maličký kufr, který patřil do soupravy jako příruční zavazadlo do letadla ke skutečně velkému kufru. Malý kufr jsem brávala proto, že jsem stejně prakticky polovinu domácnosti měla právě u přítele a tak jsem si vždy sbalila jen pár kousků oblečení.

    Jeden pátek jsem ale za přítelem skutečně nechtěla. Máma mi to také rozmlouvala, že se prý cití divně jako já. Jenže týden předtím jsem dostala klíčky od přítelova bytu a během týdne mi posílal zamilované SMS. Zdálo se mi tedy nefér nejet. Dodnes nevím proč, ale sbalila jsem si věci do velkého kufru, který i tak zůstal téměř prázdný. Když to máma viděla, kufr vysypala a naskládala mi to do maličkého kufru.

    Do Prahy jsem dorazila, následující den přítel mi zčistajasna řekl, at si sbalím všechny věci, že je konec. žádný důvod, žádné vysvětlování. V tu chvíli bych dala všechno zato, abych do Prahy vůbec nejela, a když už, tak s velkým kufrem. Ušetřila bych si nekonečnou cestu s několika igelitkami, které zaměstnávaly moje ruce, takže jsem si nemohla utírat slzy. Z rozchodu jsem se bohužel ještě nevyhrabala, ačkoli je to už skoro půl roku. Až do včera jsem s bývalým přítelem nebyla v kontaktu. Nevím jak je to možné, ale když jsem stála na zastávce mhd, tak jsem si vzpomněla na můj lehký kabátek. Takřka v tu samou dobu mi bývalý poslal SMS, že našel můj kabátek a neví, jestli ho má vyhodit, nebo ho chci zpátky.

    Nevím, jestli jsem měla nějaké předtuchy nebo souhru neuvěřitelných náhod.

Vydáno: 6. 8. 2009

Přečetlo: 1812 čtenářů

Autor (vložil): Leela

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

14. 10. 2009 13:49

isilme

Číst komentáře