Dnes má svátek: Klement
Dnes je: Sobota 23. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Záhadná místa -
Nechme jim volný prostor
Nejsem nějaký duchařský fanatik nebo tak něco, čímž nechci urazit někoho, kdo se o to zajímá, ale pravdou je, že jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě nejde vysvětlit a nad kterými zůstává rozum stát. Já osobně jsem zažila pár chvil, kdy mi běhal mráz po zádech při pohledu na to NĚCO, co jsem viděla - a že vlastně ani nemůžu říct, co to bylo. Co mám ale dodnes před očima byl zážitek z jednoho domu ve vesnici poblíž Havlíčkova Brodu, kde jsme bydleli v podnájmu sice jenom chviličku, ale i to stálo za to.. Dům nic moc a ani nevím o žádné události, která by zapříčinila tyhle jevy, ale přesto - dům má po celé ploše půdu, velkou a plnou harampádí, na zemi ležela prkna a nejednou jsem je slyšela zadunět - znáte ten zvuk, kdy leží pár nesouměrných prken a vy se po nich projdete, stejně jako jsem slýchávala vrzání postele, jako by se po ní někdo schválně převaloval tam a zpět, přestože jsem byla doma sama. Nešlo o mýlku, ta postel byla hned za zdí mého pokoje a opravdu to nebyl příjemný pocit. A co se týká toho hmotnějšího, no, co já vím čeho, vlastně to ale nebyly postavy nebo tak něco, i když jsem pak tvrdila, že tam někdo prošel. Jediné co jsem viděla byl vždy jen temný stín, nic víc.
Jednou v ložnici, kdy tam bylo zhasnuto a já stála v osvíceném obýváku - naši byli v kuchyni vedle mě - takže ti to nebyli a dívala jsem se do otevřených dveří od ložnice. Nalevo skříň a napravo dveře, v tom temný stím jako by přeběhl od skříně za dveře.. Nezdálo se mi to, to můžu přísahat! A to se mi stalo ještě podruhé, kdy jsem seděla v obýváku přímo proti oknu, které bylo přes 2 metry vysoko, nalevo volno a napravo zeď, opět zleva doprava, opět ten stejný stín. Nebyla jsem jediná, mamka, když jsem jí to řekla a potvrdila, že to vídá taky.
Při snaze vyfotit půdu samozřejmě fotky nevyšly, byly přes ně čáry, přestože jinak se zbytek filmu povedl. Přesto jsem to nikdy neřešila, nechala jsem tomu volný průběh a nepátrala po tom. Má to něco do sebe, ale čím to bylo nevím, dávno už tam nebydlíme a dům je stále obydlený, asi tam nikdo jiný podobné zážitky nemá. Nevadí.
Vydáno: 23. 7. 2009
Přečetlo: 3701 čtenářů
Přečetlo: 3701 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ názor
4. 11. 2009 22:08
kill-tec
¤ Omyl
17. 08. 2009 14:44
Kris
¤ Fotky
14. 08. 2009 12:19
Andre