    Ahoj, chci vám říct můj příběh a já doufám, že mi pomůžete. Od malička mě provázela magie. Moje babička uměla věštit počasí z nebe, taky o večerech k ní přišli její kamarádky, sedli si k čaji, zamkli kuchyni, a dělali tam něco s kartami. Vždy byli v kruhu. Nevím co tam dělali.

    Jsem pokřtěná po téhle babičce, je Marie takže mám pokřtěné jméno na Marie. :o) Jednou moje mamka řekla taťkovi: Ta tvoje dcera to vše zdědila po tvojí ségře a tvoji mamce. (Myslí zájem o magii atd...) Taťka mi jednou dal knížku Nostradamus, kterou měl od svoji mamky (tedy moji babičky). Od té doby co jsem se začala zajímat o magii od teorie až po praxi se začali dít věci. Máme staré hodiny (kukačkové) po taťkovém dědovi. A začala jsem cítit jeho přítomnost, někdy se mi stávaly i sním příhody, třeba zapnutí tv, otevírání oken, začne vítr, venku začne pršet, atd. Nesnášela jsem být večer sama doma. Protože vždy se něco stalo. Poté vše utichlo. A já, jak sem měla problémy, pohladila jsem hodiny, a vyzpovídala sem se neboštíkoví, zeptala sem se ho, jestli tu vůbec je, ať mi dá nějaké znamení... za chvíli se zapnul notebook. Já byla šťastná, a nevím proč, snad že mě někdo konečně tak poslouchá?

    Umím vycítit přítomnost v místnostech, že tam s náma opravdu ještě někdo je, nebo třeba mě někdy taťka chtěl vystrašit tak že za mnou lezl potichu do pokoje a já najednou vždy vycítila jeho přítomnost a otočila se, a on stál za mnou, začala sem se smát, a on pořád říkal: Nechápu, jak to můžeš jako vědět že tu jsem. Vždyť mě nejde ani slyšet. A já odpověděla s úsměvem: já to cítím že v místnosti je ještě další.Taky se mi někdy něco zdá, a to se mi pak splní. Umím vidět auru. Ale jen ve stříbrné auře.

    Někdy začal ten můj problém, že prostě jsem začala myslet na život, o tom co tu dělám, jestli tento svět vůbec existuje, jestli se mi to nezdá, atd. A v tu ránu mě začalo vždy bušit srdce, někdy se i rozbrečela, žaludek jsem měla jako na kolotoči, prostě mi tak lítal, někdy jsem utekla ze sprchy rovnou do postele, několikrát jsem spadla na zem a začala jsem bušit do země a prosit aby to přestalo, křičet, škrábat, kousat se...jen proto aby to utichlo, nejhorší to bylo ve škole. Někdy jsem měla i chuť utéct ze třídy.

    Taky venku se mi to stávalo, jednou jsem šla přes cestu a já musela svoji matku chytnout a začala sem jí tlačit ruku aby to přestalo. A když jsem se dlouho nezajímala o magii, setkávala jsem se s tím problémem častěji. Jeden kluk mi řekl, když jsem mu to vše řekla...že nejsem jen obyčejný člověk. Že jsem vyvolená, jenže mě to spíš přišlo jako z filmu. Prý že vnímám jinak svět než ostatní, že ho vnímám víc, detailněji, že mám nějakou budoucnost. Že tím trpí i budhisté, že ti mají nad 50 % a proto mohou se vznášet atd. Ti co mají tak 12 % mohou umět telekinezi atd. A ti co mají nad 100 % se mohou zbláznit, a zničit i sam sebe. Poradí mi někdo tedy čím vůbec trpím? Co to je? Jak se toho tedy zbavit? Pomocte, připadá mi že se zachvíli ztoho zblázním protože to trvá už tak dva roky.

    Jednou jsem měla sen, že ke mě přišel do pokoje krásný anděl a řekl mi, že jsem vyvolená nebo tak něco, a sepsaly jsme nějakou smlouvu a já pak měla moc nad vodou. Já vím, že je to jen sen, ale byl tak moc realnej a krásnej, jako kdybych to fakt prožila doopravdy. Možná od toho snu to vše začalo. Já nevím. Prosím, pomozte...

Vydáno: 22. 7. 2009

Přečetlo: 2223 čtenářů

Autor (vložil): LeNnYlEwSeY

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Kniha

3. 11. 2009 15:43

gurudeva

¤ Pro LeNnYIEwSeY

28. 07. 2009 20:19

Zbyněk P

Číst komentáře