• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Osudové náhody -

    Popsala jsem svůj příběh ze školky, kde jsem pracovala a zde přidám další pro mě velmi silný a nezapomenutelný, který s tím předešlým možná souvisí, možná ne, nevím.

    Bylo horké skoro letní odpoledne asi půl páté, skončila jsem ve školce, sedla do auta a natěšeně se rozjela domů. Velmi dobře si ten pocit pamatuji, protože byl pátek a těšila jsem se na víkendové volno.

    Měla jsem to domů asi dva kiláky. Po chviličce jízdy jsem najednou jakoby v periferním vidění cosi zahlédla v zrcátku vevnitř v autě. Jakoby se mi vzadu na sedačce něco mihlo, ale bylo to strašně rychlé, nestačila jsem to zaměřit. Pomyslela jsem si, že se mi něco zdálo, nebo to bylo něco venku za autem, jakoby přelétl papírek nebo pták a pokračovala jsem v jízdě, když po malé chvilce, kdy jsem se trošku nervózně podívala opět nahoru do zrcátka, jsem jasně uviděla postavu sedící vzadu na sedačce.

    Neumím ji nijak popsat ani si ji přesně vybavit, byl to mžik, ale jasně jsem ji uviděla. V tu chvíli jsem dupla na brzdu, auto chudák stará škodovka šla téměř do smyku, pás se mi zaryl do ramene, jak jsem prudce zabrzdila. Nevím proč jsem tak reagovala, šlo to mimo mě.

    Ve chvíli, kdy jsem zastavila, se mi přímo před čumák auta vyřítil z vedlejší ulice malej kluk na dětském kole. Málem mi upadl na kapotu, ubrzdil to nohama a než jsem se stačila vzpamatovat, nasedl a totálně vyděšenej ujížděl pryč, snad abych mu nevynadala, nebo si uvědomil, co se mohlo stát, nevím.

    Zůstala jsem v tom autě sedět pěkně dlouho, klepala jsem se, bylo mi mdlo a myslím, že jsem se i rozbrečela. V tu chvíli mi proběhlo hlavou jak malinko stačilo k tomu, aby se ve zlomku vteřiny zničilo několik lidských životů. Toho malýho kluka, jeho rodičů, ten můj. Za to, že se tak nestalo vděčím tomu nevysvětlitelnému kratičkému pohybu a zjevení v zrcátku, které dokázalo odvrátit neštěstí. Nevím, zda to byl nějaký duch, nebo anděl strážný můj nebo toho malýho grázlíka, ať to byl kdokoliv, nebo cokoliv, bylo to naprosto reálné a tento zážitek navždycky ovlivnil můj pohled na život a věci takzvané ,,mezi nebem a zemí".