• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

    Před dvěma lety mi zemřela maminka. Byl jsem nejmladším ze čtyř dětí, tudíž mazánek a k mamince jsem měl velmi blízko i k jejímu srdíčku.

    Zemřela náhle, v pocitu radosti ze života, zemřela na plicní embólii, zemřela proto, že někdo pochybil a nedal skoro sedmdesátileté paní žádné léky na ředění krve při uzavření nohy do sádry.
Zkrátka a dobře, večer jsme spolu hovořili, veselili se a já se těšil na druhý den, kdy jsme se domluvili, že se rodiče zastaví na kafíčko... Ten telefonní rozhovor byl posledním rozhovorem s mou milovanou mámou... Tedy poslední...

    Večer, v den pohřbu jsme seděli s jednou mou sestrou u mne v kuchyni a probírali jsme život, když v tom se začalo ozývat všude okolo nás jakési ťukání v pravidelném rytmu. Pídil jsem se po zdroji a skutečně se nedal určit, sestra mi tvrdila, že to jde z topení a že se o nic nejedná, jenže kdo by znal zvuky v bytě lépe než já, který v něm žil? A zajímavost? Když jsem se zvedl, ťukání ustalo, posadil jsem se a po chvíli opět ťuk ťuk ťuk.

    Také jsem to začal přičítat své nervové labilitě způsobené ztrátou maminky, ale jakmile jsem ulehl v ložnici vedle své manželky, opět a tentokrát v ložnici ťuk ťuk ťuk.. mrazení v zádech a jakýsi nepopsatelný strach mi byly nápomocni při buzení manželky. Ta se jen zaposlouchala, nic neříkala a já jen po chvíli cítil její slzy na mé ruce...

    Druhý den všichni účastníci pohřbu odjeli a večer nás náš malý synek uprosil, abychom spali s ním v jeho pokoji, kde měl postavenou jakousi skrýš, ve které spali všechny děti, co byli s rodiči na pohřbu. Manželka ulehla se synem do skrýše já do postele. Nastavil jsem na mobilu budík na sedm hodin a po chvíli jsem v myšlenkách na mámu usnul..

    V noci jsem měl velmi nepříjemné sny a vzbudil jsem se, chtěl jsem se kouknout na mobil, kolik je hodin a neopatrně jsem po něm sáhnul, samozřejmě jsem ho shodil a spadl do krabice s legem. Když jsem ho nemohl našmátrat, ozvala se manželka, která se i se synem vzbudila, co že to tam vyvádím, povídám jí: "ale, spadl mi sem někam mobil a já ho nemohu najít, kdybych na to alespoň trochu viděl" a v tom se sama od sebe rozsvítila lampička, která byla na skřínce naprosto z našeho dosahu a sloužila hlavně jako protistrašidlová pro našeho syna, když byl ještě menší.. Posadil jsem se na posteli a jen jsem zíral. Malej něco vykřikl a chladnou hlavu zachovala jen manželka, která se zvedla a lampičku s dalším popřáním dobré noci zhasla..

    Myslím, že to byla maminka, která se asi přišla rozloučit, dát nám vědět, že se ještě shledáme, že smrt člověka není jen konec, ale začátek nebo pokračování naší pouti...

    Je pravda, že touto událostí se odstartovaly tři měsíce něčeho, co mi navždy změnilo život a názor o životě po životě... Děsivé historky, které jsem nečetl nikde v knize, ale já a má rodina jsme je prožili na vlastní kůži.. Chcete o nich slyšet?