• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Nevysvětlitelné jevy -

Možná vám přijde, že tento příběh nesouvisí s vyvoláváním duchů, ale stejně ho tu zveřejním. Nebudu udávat jména, jenom iniciály.

Bylo to v létě, jeli jsme do školy v přírodě. Na pokoji jsme byli celkem čtyři: já a mí tři kamarádi DU, LM a DF.
První dva dny bylo všechno v nejlepším pořádku, chodili jsme na výlety a tak podobně. Třetí den jsme si ještě po večerce chvíli jako vždy povídali, já a můj kamarád DU jsme usnuli jako první. DF usnul chvíli po nás. LM se rozhodl, že si ještě pustí discman.
Asi po pěti minutách dřímání si všiml, že se jedna ze šatních skříní otevírá, tak vykřikl: „kdo je tam?“ To vzbudilo DF, jen viděli, jak se tence otevírají a zavírají dveře. Asi po 30 minutách usnuli také. Když jsme se všichni čtyři probudili, LM a DF nám vyprávěli svoje zážitky. Já a DU jsme jim zprvu moc nevěřili. Řekli jsme jim, že se jim jenom něco zdálo, nebo že to byl jenom nějaký jiný žák.
Když jsme se po snídani ptali sestry, která do 1 jedné ráno byla na chodbě a hlídala, jestli se někomu něco nestalo, odpověděla nám, že prý nic neviděla. Šli jsme zkontrolovat, jestli se nám něco neztratilo, ovšem nic nechybělo.
Hned tu další noc jsme měli pěkně nahnáno, zabednili jsme okno kamarádovým ručníkem a čekali jsme, nic se nestalo. Po pár hodinách hlídáni jsme usli. Hned další den jsme naše zážitky popisovali kamarádům (ani nevím proč jsme jim to neřekli předcházející den, asi jsme z toho byli moc vyjukaní). Řekli nám, že je nic nenapadá.

Ta hrůza nás už trochu přešla. Zbytek školy v přírodě už byl celkem v klidu. Když jsme odjížděli, tak mi bylo hned lépe.