Zdravím. Nevím, kam zařadit tenhle příběh, ale snad jsem na správném místě...
Můj příběh začal na mé narozeniny 9. 3. 2009...

Můj přítel jel z práce autem, když na cestě potkal opilého souseda Josefa (42 let), který si to hnal prostředem čáry domů.. Oznámil mi to ve dveřích a já jen pokrčila rameny s připomínkou ,,no a co,, byli jsme zvyklí, chodil skoro každý den opilý. Ne jednou ho přivezli do nemocnice s 6 promilemi a on tam po půl hodině běhal po chodbách..
Maminka mu umřela, bratr s manželkou bydleli o ves dál a jeho otec žil zvláštním způsobem, kdy každýho jen proklínal, byl sprostý, urážel a samozřejmě téměř každý den opilý, pokud zrovna nepracovali na poli. To makali poctivě od rána do večera.

V ten týden v sobotu se u nás zastavil bratr Josefa a ptal se, jestli jsme ho náhodou někde neviděli, že od pondělka nebyl doma a zmizel. Nezamknul dům a prostě, než se otec vrátil z obchodu, mladý zmizel.
Má rodina na něj zaútočila, aby šel ohlásil na policii nezvěstného, ale bratr se kroutil, že ho snad ještě najde, přinejmenším někde oběšenýho..
V pondělí nám to už bylo divný, tak můj tatínek zavolal telefonem, copak se u nich děje a jestli bratra našel nebo popřípadě ho byli ohlásit na policii. Samozřejmě nebyli! Rozzuřilo nás to a docela jsme jim vynadali.. po 5 minutách běželi na policii, kde to ohlásili.. Nikde ho nikdo neviděl..
Druhý den rozhlas vyhlásil, zda dobrovolníci s policií a se psy půjdou hledat pohřešvaného.
Byla jsem doma zrovna s babičkou a maminkou a koukali jsme z oken.. Objevily se tu kolem našeho domu sousedů vrány. Seděly všude. U bazénu, na stromech, kroužily u oken. Měla jsem z toho děsivý pocit. Obloha se stáhla a začala být mlha. Kolem pobíhali policajti se psy, lidé a hledali Josefa..
Nikde nic..
(Tu noc, kdy se ztratil se mi zdál sen, že jsem viděla Josefa jít po našem dvoře. Byl celý opuchlý a já se ho ptala, kde tak přibral za těch pár dnů? Jen se usmál a šel dál..)
Když jsem svůj sen líčila na druhý den mamince, vykulila oči a řekla : hm, tak to už je mrtvý..
Bohužel - ani po týdnu, dvou, třech ho nikdo nenašel. Až 4 týden konečně. Myslivec šel na obhlídku a objevil tělo souseda, oběšenýho na stromě. Musel to být pro něho šok.. ale divím se, že ho ty vrány a ta havěť, co tu kolem lítala, neozobala. Bylo to asi 5 km od domu..
Je nám to moc líto. Kluk byl moc hodný. Jenže ztratil práci, nikdy se neoženil, měl dluhy a jediný, co doma slýchával, byly nadávky a urážky.
Do nebe asi nepůjde, bude bloudit v prostorách mezi nebem a zemí.., ale snad mu jednou Bůh odpustí a on se konečně setká se svojí maminkou!...

Zdálo se mi o něm 3x. Vždy se jen usmál, jako v životě.. ale na ten den nikdy nezapomenu. Vypadal jako z hororu. Myslíte si, že se přišel rozloučit?..

Vydáno: 7. 4. 2009

Přečetlo: 2714 čtenářů

Autor (vložil): Silvie

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...