Když jsem byla menší, docela dost jsme se stěhovali.

Byl to náš čtvrtý byt a když jsme se tam nastěhovali bylo mi 5 let. Nebylo to hned ze začátku, ale když jsem tam už nějak 2 roky bydlela, tak většinou večer, ale 2x 3x i ve dne jsem vídala podivnou osobu... Byla celá bílá a nikdy nestála na místě, vždy procházela přes chodbu z obýváku do kuchyně...
Moc podrobností nevím, "procházela" tam velice rychle, bylo to celé zahalené v bílém plášti? Nikdy jsem tomu neviděla obličej. Jen jsem si všimla toho, že to nechodí po zemi, ale těsně nad zemí...
Vyprávěla jsem rodičům, co v noci, když se vzbudím, protože mám žízeň nebo tak, vídám, ale nevěřili mi...
Docela jsem se toho bála a vždycky v noci, když jsem se vzbudila, snažila jsem se nedívat do chodby a co nejrychleji zase usnout...
Po nějaké době jsem se přestala v noci budit a ani ve dne jsem ten "přízrak" neviděla, skoro rok jsem si na to ani nevzpomněla. Mám mladšího bráchu, kterému jsem o tom nikdy neříkala, jelikož on by se hrozně bál je to hrozný strašpytel a věděla jsem, že rodiče by mě určitě napomenuli, že ho straším... Ale když mu bylo asi 6 let, začal vykládat úplně to samé, co já... Večer se vždycky budil a chodil spát k rodičům, ale jednou v noci mě vyděšeně vzbudil a vyprávěl mi, jak viděl bílou osobu... Od té doby jí prý vídal každou noc... Já už jsem byla větší (12) let a už jsem se tolik nebála a ač jsem se snažila se v noci budit, už jsem tu "osobu" nevídala. Dohromady jsme tam bydleli 9 let a před rokem jsme se odstěhovali.
Napadaly mě divné věci, jako že tam třeba někdo umřel a tak jelikož od té doby, co jsme se přestěhovali, přestal o "přízraku" mluvit i brácha.
Ale nedávno jsem "přízrak" znovu viděla. Už jsem na to úplně zapomněla, konec konců byla jsem malá, ale teď je to zpátky, úplně se mi to všechno vybavilo. Mám doma morčata a prostě jsem stála u klecí a krmila je jako každou noc, všichni už spali a já jsem za zády cítila chlad a jakoby dech. Ohlédla jsem se a opět jsem viděla tu bílou "osobu", jak prochází z obýváku do kuchyně... Ačkoli tenhle byt je úplně jiný a obývák a kuchyň jsou téměř vedle sebe, prošel mi mráz po zádech, ale nenapadlo mě nic jiného než jít za tím do kuchyně. Když jsem tam ale přišla, už to tam nebylo...

Vydáno: 22. 2. 2009

Přečetlo: 2036 čtenářů

Autor (vložil): Killin

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ahoj

30. 11. 2009 18:28

grebena

Číst komentáře