Zdravím Vás,

přiznám se, že na podobné stránky většinou nepíšu, mé zážitky jsou docela staré, ale vím, že se staly. Dnes je mě 31 let, to co se stalo je už opravdu dost dávno.

Když mě bylo 17 let, tak mě zemřel táta. Asi tak po půl roce jsem se začal budit okolo druhé ráno a nemohl jsem vždy tak dvě až tři hoďky usnout. Vzhledem k tomu, že jsem vstával brzo ráno do školy, tak to nebylo nijak zvlášť příjemné.
Takhle jsem se budil neustále, přibližně dvou týdnech jsem se vzbudil a na posteli seděl můj táta. V té chvíli jsem vnímal stoprocentně realitu, vím, že to nebyl sen. Necítil jsem ale nic příjemného ani neutrálního, jen šílený strach. Řekl jsem "tati" a on zmizel. A zmizel tak, že prostě zežloutl a byl pryč.
Následující noci se přihodilo něco ještě více nepříjemného, spíš hnusného.
Vzbudil jsem se tradičně okolo druhé a koukám ke dveřím. Stál tam můj táta. Toho člověka jsem měl za života moc rád, jeho smrt jsem vzal dost těžko, brečel jsem snad tři týdny, ale v tu chvíli jsem cítil jen hrůzu - strašnou hrůzu. Koukal na mě - ono to zní jako z nějakého horroru - měl ŽLUTÉ oči a pak zežloutl a zmizel. Hrůza, když tam stál (byly to jen vteřiny), tak jsem byl úplně zkoprnělý a pak zapůsobilo něco jako pud sebezáchovy a já se rozběhl ven z pokoje, a to naprosto nelogicky směrem, kde předtím stál. On tam žádný jiný východ do předsíně není, ale stejně se mi to nezdá normální - prchat směrem k nebezpečí.
Asi týden poté jsem byl doma sám - bratr i máma byly pryč. Vzbudil jsem se ve dvě ráno (tradičně) a slyšel jsem z vedlejšího pokoje tátu jak na mě nadává - bylo to naprosto zřetelné - a v té chvíli mě došlo, že je mrtvý. Bylo to hrůza, ale za chvilku to skončilo, do té ložnice jsem nezašel, šíleně jsem se bál, ale překvapivě brzo jsem usnul. Pak se už nestalo nic, párkrát jsem se vzbudil okolo druhé, ale spaní se nějak stabilizovalo.

Krátce poté jsem o svém zážitku hovořil se dvěma knězi (jsem křtěný katolík, ačkoliv nepraktikující). Katolický kněz mě evidentně nevěřil, nezajímalo ho to, šlo to mimo něj. Kněz Československé církve husitské mi řekl, že to byl asi DÉMON - přesnět ten výraz vysovil a dost ho to zřejmě zneklidnilo. Také jsem o tom v té době mluvil s mámou, moc o tom hovořit nechtěla, ale pak mě řekla, že když šla jednou domů - bylo to prý odpoledne - viděla stát tátu na balkóně, i když v té době byl dávno mrtvý. Tátu jsem už nikdy doma neviděl a jsem rád, od zážitku uběhla spousta let, ale ten pocit hrůzy zůstává.

Staly se mě pak i jiné divné věci, ale ty neměly s mrtvými nic společného, tak nevím, zda ne stránky tohoto webu vůbec patří.

Vydáno: 14. 1. 2009

Přečetlo: 2937 čtenářů

Autor (vložil): vladimír

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Ov?em

12. 08. 2009 23:00

saman

¤ Prostě projev energie

13. 02. 2009 10:02

sladidlo

¤ pro Isilme

11. 02. 2009 12:01

vladimír

¤ démon

7. 02. 2009 7:27

isilme

¤ Ahoj

19. 01. 2009 21:50

SoňaR

¤ Odpovědi pro Marfa

15. 01. 2009 18:03

vladimír

¤ =

14. 01. 2009 20:04

Alef

¤ ahoj

14. 01. 2009 11:58

majtinka

¤ zá?itek

14. 01. 2009 7:05

Marf

Číst komentáře