Jako každý člověk jsem se nejednou doslechl o duši a jejímu tajemnu. Vyvolávání duchů je opravdu pro lidi s tvrdší náturou. Taky jsem s tím zkoušel koketovat a mohu říct, že kdyby mně někdo řekl, že to jde, nevěřil bych mu. Ale praxe je jiná.

Stalo se to v kasárnách v 90-tých létech. Neměli jsme co na práci a tak jsme se domluvili, že zkusíme vyvolat ducha. Sedli jsme si, příjemná atmosféra, svíčka atd. Po půlhodinovém vyvolávání šramot na půdě. Všichni jsme se lekli. Hned jsme beželi za dozorčím a ptali jsme se ho, kdo že je na půdě? Odpověděl nám, že nikdo. Potvrzením nám byla pečet na zámku víka půdy, což jako vše bylo na vojně pod pečetí. No, krve by se v nás nedořezal, měli jsme strach a různé smíšené pocity. Tak jsme všichni rychle zalehli do spacáků a snažili se raději vše zaspat. Jenže to jsme neměli dělat. Ducha jsme neodvolali a říká se, že pokud ho neodvoláte, do něčeho se vsápá.
Kamarád měl druhej den silné epileptické záchvaty, byl to zdravej kluk. Nikoho by nás to nenapadlo, že to může být tím, co jsme v noci vyvolali.

Po konzultaci s určitou osůbkou, která se mysteriem a okultismem zabývá (nebudu jí tu dělat jmennou reklamu, je dost známá) nám od toho pomohla.

Po letech jsem to zkoušel znovu, ale nemám tu správnou partu lidí, kteří by tomu věřili...

Vydáno: 9. 12. 2008

Přečetlo: 5603 čtenářů

Autor (vložil): Pavel71

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ...

3. 07. 2011 13:15

Cairo.White

¤ drhbdrehe

13. 02. 2009 15:53

17boni17

¤ ?

9. 12. 2008 17:30

Alef

Číst komentáře