• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Tento příběh se stal před více jak 10ti lety. Vždy mě tajemné příběhy a místa přitahovaly. Nejraději mám staré hrady a zámky, které vyzařují zvláštní „tajemné a mrazivé“ kouzlo a snad právě proto je v letním období často navštěvuji.

Moje dobrá kamarádka si jednoho krásného letního dne zajela s manželem na zámek nedaleko místa našeho společného pobytu na dovolené. Ten den bylo velké horko a mě od rána nebylo dobře. S díkem jsem výlet odmítla a zalehla na chatce do postele, abych se trochu prospala a záhadný „bacil“, který mě od rána trápil, vyhnala z těla. Probudila jsem se skoro v sedm hodin večer, vítr po obloze rozháněl těžká mračna, blížila se bouřka. Cítila jsem se mnohem lépe než ráno, ale stále to nebylo ono. Před chatkou seděla má kamarádka Jana spolu s jejím a mým manželem. Při rychlé konverzaci, která obsahovala především optání na můj stav jsem si všimla značného znervóznění Jany. Po chvilkovém vyzvídání, nám přislíbila, že večer, až uloží děti k spánku, si sedneme ke kávě a sklence dobrého vína a poví nám, co se jí dnes přihodilo. Netrpělivě jsem očekávala její historku a když konečně nastala ona tolik očekávaná chvíle, bylo znát, že se jí do vyprávění příliš nechce. Její manžel Petr se ji snažil uklidnit výroky typu „Je to nesmysl a ty mu věříš...“, ale na Janě bylo očividně vidět, že prožitý zážitek, nebyl ničím příjemný. Postupně se ovšem uvolnila a nám byl naskytnut pohled na její vskutku zvláštní příběh.
Jednalo o prohlídku zámku, který v mé nepřítomnosti navštívili. Byla nesmírně nadšená jeho rozlohou a krásou, vyprávěla, jak se kochala nad jeho bohatstvím a mrazivým pocitem minulosti. Ovšem nic netrvá věčně. Prohlídka byla u konce, když vkročila celá skupina do poslední místnosti. Byla to rozlehlá ložnice, která oplývala nebývalým citem pro krásu, i přesto však od první chvíle měla zvláštní mrazivý pocit v těle. Spolu s Janou a jejím manželem byla ve skupině i malá holčička v doprovodu příjemné mladé maminky. Tato malá slečna ovšem od první chvíle po vstupu do komnaty, chtěla očividně pryč. Nejprve se jen mírně rozčilovala, načež vztek přešel v pláč a poté v řev. Maminka, ačkoli se všemožně snažila, musela místnost chtě nechtě opustit, aby alespoň zbytek skupiny mohl vyslechnout průvodkyni. A právě průvodkyně jim po odchodu „malé slečny“ řekla, že tato místnost má v sobě zvláštní moc a citlivě vnímající lidé v ní jen stěží dokáží vydržet. Prý se k ní vztahuje zvláštní příběh zámeckého pána a jeho mladičké milenky, která byla v této komnatě po léta uzamčena. Zámecký pán svou milou natolik zbožňoval, že ji zde uzamkl ze strachu, aby jej neopustila a k mladé krásce smělo jen několik vyvolených služebných.
Jednoho dne pojal z nějakého důvodu podezření, že je mu jeho milá nevěrná a v obrovském návalu zuřivosti ji brutálním způsobem zabil. Nikdy se údajně nenašlo její tělo a také se nikdy nezjistilo, kam zmizela. Jen v místnosti bylo spousta krve, která se musela dokonale zakrýt novými tapetami. Jelikož o mladé dívce věděla jen hrstka vyvolených, nikdo (kromě nich) ji nepostrádal. Služební věděli, že pokud by se pokusili příběh vynést za brány zámku, postihl by je stejný osud. A tak ze strachu každý mlčel.
Ta místnost ovšem od té doby nebyla téměř používána, protože si všichni stěžovali na stísněné pocity a narůstající hrůzu při delším pobytu uvnitř. Sama průvodkyně řekla, že tuto místnost nerada odemyká, protože má pokaždé pocit, že ruší někoho, kdo být rušen nechce.
Na konci příběhu ještě řekla, že existuje pověra, při které prý můžete „dívku v černém“ spatřit, ale pokud se tak stane, nevěstí to nic dobrého. Zjevuje se prý vždy tomu, koho má postihnout nějaké neštěstí. Když bylo po prohlídce, Jana si oddechla, protože jak sama řekla, pocit který měla uvnitř pokoje, byl nepopsatelný. Opouštěla spolu s manželem pokoj téměř jako poslední, když se na prahu z nějakého „zvláštního“ důvodu otočila. Pohled do pokoje ji ovšem zcela zmrazil úsměv na rtech. U okna zahlédla siluetu dívky, v prvním okamžiku si myslela že je to průvodkyně, ale později zjistila, že ta již stojí dávno venku u dveří, které za sebou pečlivě zamkla. Pohled do pokoje trval jen několik málo sekund, ale neustále nám tvrdila, že si je téměř 100% jistá, že u okna stála „dívka v černém“. S přibývajícími skleničkami jsme Janě postupně „vnutili“, že se jí to pouze zdálo. Šla spát s úsměvem i přesto, že s námi celý večer nemohla pít a měla dobrou náladu, svému příběhu se jen smála, smířená s tím, že šlo o pouhý výplod její fantazie.

Třetí den na dovolené Jana potratila. Byla v pátém měsíci bezproblémového těhotenství. Do dnešního dne (ačkoli má již druhé zdravé dítko), vzpomínáme na onen příběh se strachem a divným pocitem úzkosti. Obě totiž věříme, že dívka v černém u toho okna onen zvláštní horký den opravdu stála.