O tajemno jsem se začala zajímat už jako dítě.

U nás v rodině po generace vždy jeden příslušník spáchá sebevraždu. Z historie - moje prababička, děda a jeho bratr. Říká se, že náš rod je prokletý. Je také pravdou, že tito mrtví bloudí okolo. Děda navštěvoval své nejmilejší, dokud nezemřela babička a ta před tím slíbila, že dědu veme sebou a tak se stalo. Ne vždy má sebevrah takové štěstí. Jindy, když ho nikdo nezachrání, bloudí, dokud se mu nenaplní jeho zaživa vyměřený čas.

Četla jsem teď Viktora Farkase ( nové nevysvětlitelné fenomény ), kde se píše spoustu zajímavostí, třeba o výzkumech jistých uznávaných vědců Waltera Greye a Amsynck, kteří pomocí pamětových molekul a pokusů funkcí mozku při procesu umírání došli k závěru, že odpověďí na prastarou otázku lidstva o existenci posmrtného života zní:

„Duše může existovat i po zániku tělesné schránky.“

Vydáno: 4. 12. 2008

Přečetlo: 4311 čtenářů

Autor (vložil): kudla.lenka

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ článek

4. 12. 2008 9:50

Makuska

Číst komentáře