Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Můj táta
Dobrý den, chtěla bych poradit, jak a jestli vůbec je možné se setkat s mým tátou, který zemřel před sedmi lety.

Byl to smutný příběh, kdy můj táta ke mě přišel a nepřímo žádal o pomoc, ale já to tenkrát nechtěla pochopit, protože jsem byla šíleně zamilovaná. Táta už nějak nemohl žít dál v domácnosti s mojí mámou, která se upnula na výchovu dvou synů mého bratra, který ji i tatku doslova šikanoval. Táta z toho byl hodně smutný, přestal jíst, za rok zhubl asi tak 30 kilo a když už neměl žádnou sílu, odvezli jsme ho do nemocnice, kde druhý den zemřel. Při mém odchodu z nemocničního pokoje jsem se na něho ohlédla a na ten pohled nikdy nezapomenu, nebot jsem z něho věděla, že táta umře.
Mám od té doby výčitky svědomí, že jsem mu mohla pomoct.
Nedávno jsem mluvila se starší dcerou, kterou měl můj otec moc rád a ta mě řekla, že děda jí chodí navštěvovat, že se třebas v noci probudí a ví, že on sedí u ní v obýváku v křesle a že se to stává docela často. Víc o tom mluvit ale nechtěla.
Mě se o něm ale nikdy nezdálo, jen žiji se vzpomínkami a tou výčitkou. Moc ráda bych ho třebas i jen ve snu chtěla poprosit o odpuštění za to, že jsem nepomohla, ale nedostala jsem k tomu ještě příležitost.

Mohl by mě někdo poradit, jak tátu kontaktovat, abychom si spolu mohli naposled popovídat? Když jdu spát a myslím na něho s tím, že se mě o něm snad bude zdát, nepomáhá to. Poraďte někdo prosím, pište na:

bubaku@seznam.cz

Děkuji Jarka.

Vydáno:   29. 11. 2008

Přečetlo:  3443 čtenářů
Autor (vložil): bubaku

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ rada
6. 12. 2008 18:49
Věra
¤ výčitky
5. 12. 2008 8:59
Jiri
¤ Ahoj.
29. 11. 2008 16:18
Makyna