Dnes má svátek: Albert
Dnes je: Čtvrtek 21. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Nevysvětlitelné jevy -
Opatrování
Nedávno se mi stalo pár zvláštních věcí. Jsem sice už zvyklá na to, co se kolem děje, ale vždy mě něco vyděsí. Sdílím pokoj se svou sestrou a bylo už pozdě, tak jsme se rozhodly, že půjdeme spát. Byla jsem už v polospánku, když jsem najednou ucítila pohlazení po vlasech. Myslela jsem, že to je sestra, tak jsem na ni křikla, ať mi nesahá na vlasy. Občas jsme se tak strašily. Ale ona se probudila a s polozavřenýma očima se mě zeptala, co se děje. Znovu jsem jí řekla, že mi nemá sahat na vlasy, že mě budí, ale ona důvěryhodně odpověděla, že už dávno spí a na vlasy mi vůbec nesáhla.
Posadila jsem se na posteli a sestra taky. Strachy jsme si prolížely celý pokoj, ale nic tam nebylo. Bylo na ní vidět, že mi věří, protože se opravdu bála. A taková ona není. Po chvíli jsme to vzdaly a šly zase spát. Jenže hned na to se stalo cosi jiného.
Mezi stolem a postelí mám menší mezeru a právě odtamtud mi něco skočilo na polštář - přímo vedle hlavy. Myslela jsem, že to je náš pes, ale když jsem se na polštář podívala, byl promáčknutý, jakoby na něm kdosi seděl. Ale nikdo tam nebyl! Přitom jsem cítila něco jako ovanutí po tváři... Hledala jsem Dastyho (našeho psa), ale ten prý byl u rodičů v ložnici, tak nic. Už jsem nechtěla sestru budit, tak jsem se otočila na druhou stranu, ke stěně, a s malým strachem usnula. Probudila jsem se ve stejné poloze a viděla, že polštář je zase normální, jak byl. Sestře jsem to říkala a nedokázala to pochopit. Poté jsem nějaký čas raději na té straně nespala.
Za čas se stalo něco podobného. Někdy cítím pánský parfém a před pár dny mi sestra říkala, že ji přesně v šest ráno, kdy měla vstávat do školy, cosi vzbudilo. Jakoby jí někdo pošeptal do ucha „budíček". Myslela si, že jsem to byla já, ale pak z toho byla hodně vyděšená.
Doteď doufám, že se mi dlouho nic nestane, ale každou noc se budím a někdy i strachem nespím. Můžu zatím jen doufat...
Vydáno: 9. 1. 2006
Přečetlo: 1735 čtenářů
Přečetlo: 1735 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Děkuji
20. 02. 2007 15:00
Julie
¤ kyvadélko
13. 10. 2006 16:07
Gibson
¤ ?
26. 01. 2006 12:42
Baru
¤ kyvadélko
25. 01. 2006 13:07
Kyle
¤ Help
16. 01. 2006 20:39
Baru
¤ ?????
9. 01. 2006 22:00
keltor
¤ b
9. 01. 2006 19:24
Michal519
¤ eturtu
9. 01. 2006 18:16
Hana