Tento příběh se mi stal v době, kdy jsem chodil do učení a to do 1. ročníku. Bylo mi tehdy asi 15 let. Dnes je mi 41.
Tehdy jsme jezdívali na učiliště do Moldavy v krušných horách, kde jsme bývali na internátu. Každý týden, vždy v pátek odpoledne domů a v neděli v noci zpět.
Jednu neděli jsme zase cestovali vlakem na internát. Bylo kolem půlnoci, když jsme dorazili. Rychle jsme vyběhli po schodech na pokoj a protože se nikomu ještě nechtělo spát, začali jsme se bavit na téma duchové. Poté někoho napadlo, že bychom mohli vyvolat nějakého ducha. Kamarád navrhnul, že ducha jeho dědečka. Tak jsme se posadili ke stolu a začali seanci.
Po chvíli se nade dveřmi našeho pokoje objevil bílý světelný bod. Viděli to všichni a vystrašení jako jeden muž jsme vskočili do svých postelí. Pak už tam nic nebylo. Příšerně jsme se všichni vyděsili a ve vyvolávání duchů dále nepokračovali.

Další příběh mi vyprávěla moje sestřenice, které zemřela maminka.

Bylo to asi rok poté, co zemřela i moje babička. Obě byly sestry a neustále se hádaly.
Jednou se moje sestřenice v noci probudila a na rohu její postele seděla její maminka. Tiše povídá, že přišla na návštěvu. Náhle se jí zjevila i moje babička a obě povídaly, jak je to „TAM“ krásné a jak na nás všechny vzpomínají. Sestřenka jí řekla, at tady zůstanou, ale obě povídaly, že je to „TAM“ mnohem krásnější a vzápětí nato odešly.

Vydáno: 18. 3. 2003

Přečetlo: 3185 čtenářů

Autor (vložil): J. L.

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Hranice

18. 12. 2005 18:38

Jeiden

Číst komentáře