Před rokem a něco jsme se nastěhovali s přítelem ke kamarádce, kterou znám celý život. Před nedávnem jí zemřela maminka. Jelikož neměli dostatek peněz, tak nás kamarádka poprosila o výpomoc. Nic jsme proti tomu neměli, ba naopak, měla jsem radost, jelikož jsme si s Lenkou rozumněly.

Jednou k nám přišla její starší sestra. Je známá tím, že není zrovna 2x soudná a má ráda jen a jen sebe. S Lenkou se příšerně pohádali a její starší sestra do toho začala míchat jejich zesnulou maminkou. Říkala takový ty věci, že se máma nedokázala o nic postarat atd. Nebylo nám to s přítelem moc příjemné, protože se Lenka hystericky rozplakala a vůbec nebyla k utišení.
Když ta furie konečně odešla, šla si Lenka sednout do ložnice jejího táty a já si šla sednout k počítači, když jsem najednou uslyšela úzkostný kňučení. Podívala jsem se směrem odkud to vycházelo a uviděla našeho 6 měsíčního labradora Kennyho, jak stojí asi 2 metry od postele. Celý se klepal, vrčel a štěkal.
Nechápala jsem, co se děje a tak si sedla na okraj postele a snažila se ho přivolat. Na to, že Kenny byl velice poslušný pes, tak teď jsem s ním nemohla hnout. Tak jsem ho chytla za obojek a snažila se ho přitáhnout k posteli. Jelikož měl větší sílu, vytrhnul se mi a běžel pod okno, tam se schoulil, ale nepřestával potichounku vrčet. Běžela jsem za Lenkou a přítelem, aby šli se mnou do pokoje.
Kenny se pořád ještě choulil pod oknem, když jsem jim to dovyprávěla. Tak Lenka řekla, že když jí bylo nejhůř, když měla nějaké problémy, chodívala si k ní na postel sednout její mamka.
Možná je to hloupé, ale já si pořád myslím, že to byla právě její mamka, která asi přišla utěšit svoji dceru.
A Kenny? Ten se po půl hodině uklidnil a jako by se nic nestalo...

Vydáno: 22. 8. 2008

Přečetlo: 3082 čtenářů

Autor (vložil): daja87

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ .....

3. 01. 2010 1:32

daja87

¤ zajímavé...

4. 11. 2008 20:28

Vanilka

Číst komentáře