• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Dobrý den,
píši vám další svůj příběh z mnoha jiných, které jsem prožila a které mne děsí už od malička.

Tento příběh se stal asi před dvěma lety, kdy jsem měla častokrát v noci v ložnici divný pocit něčí přítomnosti. V tomto bytě jsem bydlela sama, protože synové a dcery mají vlastní rodiny a já jsem od roku 1982 vdovou. Ale zpět k tématu.
Prostě častokrát v noci, když jsem ležela v posteli jsem cítila, že v tom pokoji se mnou někdo je a stále mne pozoruje. Postel jsem měla uprostřed místnosti, naproti dveře od postele, nalevo skříň a napravo okno. Měla jsem pocit, že někdo mne od okna pozoruje, ale nikoho nebylo vidět ani slyšet ( to jsem měla někdy i pocit, že to přešlo od okna ke skříním ).

Až jednu noc jsem měla zase ten pocit, mohlo být kolem půl jedenácté v noci, když jsem se podívala k oknu, ale věděla jsem zase, že to něco neviditelného jde ke skříním. Potom jsem se zase podívala a tak jsem se lekla, protože jsem viděla asi dvoumetrovou tmavou postavu, která nehybně stála a dívala se na mne. Rychle jsem si peřinou zakryla hlavu, a asi tak do dvou minut jsem zase cítila zvláštní klid. A už jsem byla klidná a usnula jsem.

Já si žádné příběhy nevymýšlím, mám jich ještě mnoho, jsem psychicky naprosto zdravá, takže tohle všechno nejsou žádné halucinace. Budu psát ještě další příběhy, mám jich ještě tolik, že by to klidně stačilo na větší knížku.