• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Osudové náhody -

Opět se mi stal velmi zvláštní a nemilý zážitek, nevím, zda mám schopnost předtuchy, nebo mne tam nahoře někdo nemá rád. Pro příklad uvádím ještě jiný podobný zážitek, než ten, o kterém chci psát:
Když zemřela před zhruba třemi lety - maminka mé přítelkyně, asi týden před tím a každou chvíli ze mne lezlo: „zemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly...“ Neustále mi na jazyk přicházel tento úryvek básně a neustále jsem ho citoval.

7. července letos jsem si pročítal knihu o budhismu a podvědomě myslel na svého 87letého dědu, mé myšlenky se všechny postupně soustředily na něj a já pokorně děkoval bohu za to, že dědu mám, že je relativně zdravý a že ho stále potřebuji.
V tom okamžiku zazvonil telefon a má matka jeho dcera mi zavolala, že musel děda do nemocnice, že to není vážné, vyšetření na interně atd. Jelikož byl děda už dost starý, rozhodli se doktoři, že mu kvůli slabšímu srdci voperují kardiostimulátor, běžná operace, která proběhla úspěšně 9. července. No a 10 července jsem měl narozeniny, naši jeli nejprve do nemocnice za dědou, který byl celkem v pořádku a měli ho převážet z jedné nemocnice do druhé, je mi tedy divné, že ho nenechali doktoři v klidu.
Ve 12hodin v poledne přijeli naši od dědy přát mi k narozeninám, vše bylo v pořádku, dědu měli tak do dvou dnů propustit z nemocnice. Asi ve 13 hodin naši odjeli a sanita tou dobou také převážela dědu do nemocnice v místě bydliště.
Já jsem si vzal do ruky budhistickou knihu a četl, opět se mé myšlenky směrovaly k dědovi, opět jsem pokorně poděkoval, že ho mám, že operace dopadla dobře, že půjde brzy domů atd. V tom zazvonil telefon a babička mi s hrůzou říká, že právě obdržela telegram, děda právě zemřel. Zemřel po převozu.

Obě události - jak hospitalizace i smrt se udály přesně ve chvíli mého intenzivního myšlení na dědu, zemřel na mé narozeniny a ještě mi po rodičích stačil popřát. Připadá mi to trochu podivné...