Je to už asi rok, co mi jedna žena vyprávěla o svém zážitku. Říkejme této ženě třeba žena X. Bydlela s babičkou a dědou, kvůli rozvodu jejich rodičů.

Jejího dědu odvezli do nemocnice (nevím přesně co se stalo, je to už dlouho, co to říkala), kde byl asi týden. Odehrával se normální život i bez něho.
Až jednou v noci (bohužel nevím hodinu) se v kuchyni, kde v té době byla ještě kamna, ozvalo blafnutí, rána, prostě nevím, jak to nazvat. Ozvalo se to v těch kamnech, kde mimochodem bylo vyhasnuto. Rána byla tak silná, že vzbudila babičku i jí. Obě letěly do kuchyně se podívat, co se to děje. Nic ale nezjistily, jen dvířka od kamen byla otevřená - jenže ty vždycky zavíraly.
Po chvíli babičce volali, že děda umřel.
Jistě to s tím souviselo. Ty kamna byla studená a netopilo se v nich nejméně 5 hodin před tím blafnutím. Takže to nemohlo být třeba z jiskry.
Po týdnu, co její děda umřel, šla žena X spát s její babičkou do postele. Lehla si na místo, kde spával děda. Ale nemohla usnout, pořád se převalovala. V tom uviděla jasnou postavu jejího dědy, který stál u okraje postele a díval se na ni. Když se na něho podívala, uslyšela: „Spí se ti dobře .......?“ (místo teček řekl její jméno ve zdrobnělině, např. „Spí ti dobře, Terezko?“) - a zmizel.
Od té doby ho už neviděla ani ona ani babička. Když jí to řekla, jen litovala, proč ho neviděla i ona, tedy babička?

V době, kdy se to odehrálo, bylo této ženě asi 14 let.

A omlouvám se za sloh tohoto příběhu, ale skládal jsem ho z útržků paměti, na co si ještě z jejího vyprávění vzpomínám.

Vydáno: 3. 6. 2008

Přečetlo: 3065 čtenářů

Autor (vložil): Oxide

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)