• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Sny a realita -

4. 2. 2008 jsem zde psal příběh o návštěvě u babičky a podivném chování mých dvou psů. Bohužel, babička před třemi dny umřela. Odešla, jen tak ve spaní a já byl z toho dost psychicky špatný.
Ale sen, který se mi zdál tuhle noc, úplně změnil můj pohled na věci mezi nebem a zemí.

V tom snu jsem procházel nějakou ulicí s taškou plnou nákupu v ruce. Domy v té ulici připomínaly kostky - zajímavé ale bylo, že byly všechny světle šedé, skoro až bílé a neměly číslo popisné. Ke každému domu patřila upravená zahrada s různými okrasnými stromky (bonsaje, tůje...) a plno druhů květin. Další, co mě zaujalo bylo slunce. Nebylo žluté, ale bílé a zářilo, až to oči rvalo. Jak tak tou ulicí procházím, vidím najednou před sebou nějakou osobu, která na mě mává. Byla to babička. Dále Vám popíšu náš rozhovor.

Já: "Čau babi, co tu děláš?"
Babička: "Pojď dovnitř, já ti to vysvětlím."

Šli jsme tedy do jednoho z těch baráků. Nepamatuju si přesně, jak vypadal vnitřek, vzpomínám si jen na kuchyni se čtvercovým stolem a bílýma židlema. Na stole byl bíločervený kostičkovaný ubrus. No... dále k rozhovoru:

Babička: "Dáš si kafe nebo čaj?"
Já: "Kafe."
Já: "Prosímtě, co je tohle za barák?"
Babička: "Poslyš, máme jen málo času, takže budu stručná. Nechtěla jsem za tebou chodit osobně, protože vím, jak je pro tebe setkání s duchem nepříjemné...
Já: "Počkej, počkej... co myslíš tím setkáním s duchem?"
Chvíli bylo ticho a babička si povzdechla.

Babička: "Je mi líto, už i tak si viděl dost. Všechno poznáš, až příjde tvůj čas. Čeká tě ještě dlouhý život a neboj, během něho se na tebe ještě přijdu podívat.
Já: A co vlastně poz...

Tu větu jsem už nedořekl, protože jsem se probudil celý spocený a točila se mi hlava. Nikdy jsem nebyl víc zmatený. Ještě teď se mi v hlavě promítá celý rozhovor hl. věta: "Je mi líto, už i tak jsi viděl dost!"

Rád bych věděl, jestli někdo máte podobnou zkušenost a nevíte náhodou "něco navíc".

Dost by mi to pomohlo při hledání odpovědí na všechny ty otázky.