Byl to den jako každý jiný. Byla jsem doma, měla jsem týden před operací rukou. V půl desáté večer jsem si lehla, zapnula televizi a během chvíle usnula. Přítel byl toho dne na noční směně, tak jsem byla doma sama.

Najednou, jako bych slyšela v polospánku někoho volat své jméno ( myslela jsem, že se přítel vrátil ze směny dříve ). Procitla jsem a v tu chvíli jsem začala hrozně panikařit. Něco mi silou tlačilo na ruce, něco mě drželo, nemohla jsem se hnout - vůbec. Nemohla jsem křičet přesto, že jsem chtěla.
Byla jsem strašně vyčerpaná, oči jsem mohla otevřít jen zpola a na to pak spatřila něčí černou hlavu, nos, paže. Stálo to za mou hlavou a drželo mě to.
Chtěla jsem se bránit, ruce jsem tlačila pořád nahoru, aby mě to pustilo. Nic nešlo.
Už jsem byla tak v koncích, nevěděla jsem, co se to děje a řekla jsem si, že buď se mi něco stane, a nebo se tomu ubráním. V tu chvíli jsem se přestala bát, byla jsem rozčilená a ještě jednou plnou silou švihla rukama. Pak vše ustalo... Okamžitě jsem vyletěla z postele a rozsvítila. Bolely mě paže, jak jsem se vzpírala, ale otisky cizích prstů nikde.

Nedovedu si to vysvětlit, ale přísahám, že to nebyl sen. Doufám, že se tyhle věci neopakují, kdyby ano, poradíte někdo, co s tím?

Monika

Vydáno: 15. 5. 2008

Přečetlo: 2616 čtenářů

Autor (vložil): Brunetka

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Musí? být na ně zlá

19. 07. 2008 9:37

JinRei

¤ Ty jsi jejich pán!

18. 05. 2008 17:00

Maxim

¤ Obdivuji :)

18. 05. 2008 10:01

lucy147

Číst komentáře