Byli jsme s mojí rodinkou na dovolené v Orlických horách, manžel se chtěl podívat na místa, kde kdysi jako malý kluk byl a tak jsme vyrazili na pronajatou chalupu.

Zdála se nám příjemná a moc jsme se těšili na prázdninový týden. Děti měly s sebou kola, manžel taky a tak jezdili všichni - až na mne - po okolí. Zůstávala jsem v chalupě jako provianťák.
Ze začátku jsem se tam cítila velmi dobře a užívala si pocit klidu, četla knížky, dívala se na přírodu atd., zvlášť v jednom pokoji jsem měla hezký pocit.
Až se mi jednou v noci zdál nepříjemný sen, že mě volají děti, ale tak intenzivně, že jsem se vyřítila z postele a hnala na druhou stranu chalupy, celá vyděšená, že se dětem něco stalo. Pochopitelně se nic nedělo a děti spaly jako zařezané.
Pustila jsem to z hlavy, ale od té doby jsem se začala bát. Měla jsem stále pocit, že se na mne někdo dívá a tak jsem raději než v chalupě, zůstávala před ní. Taky jsem v noci nemohla spát, zatímco ostatní vesele pochrupovali, já slýchávala pořád šramot. Pocit klidu byl ten tam a zvlášť v ohrožení jsem se cítila na malém balkónku.

Nakonec jsem byla ráda, že po týdnu jedeme všichni domů. Chalupa byla z roku 1794, byla hezky zrenovovaná, ale už bych tam nikdy nejela.

Pořád jsem totiž slyšela úpěnlivé: mamí, mamí, až mi z toho běhal mráz po zádech...

Vydáno: 29. 3. 2008

Přečetlo: 4760 čtenářů

Autor (vložil): earth7

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...