• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Motivováni přehršlí článků a příspěvků na téma Noutonický hřbitov, nechali jsme se ( já a synek ) zlákat a vydali jsme se zjistit stav věcí na vlastní oči na počátku února 2008, v noci z pátka na sobotu.

Odhodláni vytrvat na tajemném místě, ať se děje co se děje, vyšlápli jsme si z Lichocevsi po mezipolní silničce k Noutonicím. Naše těšení však přešlo ve zděšení, když jsme už z dálky spatřili hřbitovní kostel nemilosrdně nasvícený reflektory ze tří hlavních stran. Zářil do noční krajiny jako bájný maják ostrova Pharos. Strašidla mají mejdan, řekli jsme si hned...

Světelná okrasa naštěstí v 21:20 zhasla, ale oranžový svit uličních výbojek, jimiž je okolí hřbitova vyšperkováno, umožňoval pohodlný přehled nad převažující částí lokality pro toho, kdo si sedl na pařez u východu ke studni. Abych učinil jakémus-takémus popisu zadost, zmíním polorozpadlá vstupní vrátka, nádherný náhrobek muže a ženy s rustikálním včelínem, natěsnanost hrobů i kamenný kříž, jemuž chybí jedno rameno.

Kromě myší, které se před námi ani moc nehodlaly schovávat a dvou sov, jež se nám nakonec podařilo zaměřit podle jejich houkání, zpestřovaly mírně mrazivou noc toliko v dálce přistávající a startující letadla. Nic na nás nevybaflo, ani nás nerušily tajemné kroky, ani se kolem neploužily žádné podivné mátohy, takže jsme opravdu nemuseli testovat naši ( kdovíjakou ) statečnost :-)

Pokud se nějaké tajemné síly rozhodly prezentovat po "pracovní době" duchů, měly na obecenstvo smůlu. Úderem jedné hodiny po půlnoci jsme totiž vyhlásili odchod. Dvojčlenná hlídka se jednomyslně sebrala a raději šla omrknout hrad Okoř, jehož překrásné skalní boky nám poskytly mnohem více uspokojení navzdory varovné cedulce, která se nám lezení patrně snažila usilovně rozmluvit. Našli jsme si výmluvu: „byla taková tma, že nešla přečíst.“ No, a jak jsme si ověřili na vlastní nohy i ruce, lézt se místy dá i po hmatu.

Nicméně - jak se obvykle říká - raději to nezkoušejte :-)