A ještě jedna divná věc mě teď poslední dobou pronásleduje.
Asi před rokem se mi zdál zvláštní sen...

Stojím někde na nádraží, jdu s nějakými lidmi někam po schodech a najednou se ozve velká rána. Utíkám zpátky nahoru a vidím všude plno vojáků, kteří střílí po lidech okolo. Chci jim utéct, ale někdo mě střelí do zad a pak už si nic nepamatuju.

Když se mi ten sen zdál podruhé, jako bych si v něm uvědomila, že zpátky po schodech nahoru nesmím...

Když uslyším ránu, utíkám raděj dál nějakou chodbou, na jejimž konci je několik východů. Nevím, kterým se dát a tak zvolím jeden z nich... a zase mě někdo střílí a sen končí.

Ten sen se mi zdál už několikrát a já se jakoby vždy poučím z toho předešlého snu, přestože sen nakonec vždy skončí ranou do zad. Nevím, co to jsou za lidi, kteří mě na začátku snu provázejí..

Prostředí jsem však poznala loni v únoru, když jsem jela s kolegyní na školení do Prahy a sestupovali jsme po schodech v metru ve stanici Můstek. Tehdy se mi celé prostředí vybavilo a všechno jsem kolem sebe viděla jako v negativu fotografie.

Cestu jsme tehdy přežily bez problémů, přesto jsem měla divný pocit. Do Prahy jezdím jen občas, ale téhle stanici se raději vyhýbám.

Vydáno: 3. 2. 2008

Přečetlo: 4431 čtenářů

Autor (vložil): Chajne

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Možné je ledacos

11. 04. 2011 14:11

Gretchen

¤ Minuly zivot?

20. 09. 2010 22:01

Engai

¤ mo?ná..

23. 04. 2009 18:10

zugda

¤ aposf

8. 02. 2008 18:36

Smeagol

¤ Vojáci

4. 02. 2008 7:48

Marf

¤ ...

3. 02. 2008 21:37

Anup

Číst komentáře