Jednou jsem od kamaráda dostal pár kamenů, hezké obroušené olivíny, hematity i různé smíšeniny, na tom ani moc nesejde. Jeden z těch kamenů jsem jsi oblíbil a nosil ho pořád u sebe.

Jednoho dne jsme jeli pomoct sekat koňákovi louku a když jsme se autem vrátili domů, zjistil jsem, že můj oblíbený kámen je pryč. Hledal a už jsem kvůli němu i popotahoval a to jsem byl kluk a bylo mi 15. Ještě tu noc mi máma dala velké tygří oko (které dostala od táty) a slíbila, že se na tu louku, kde jme sekali, pojedeme o víkendu podívat.
Věděl jsem, že na 2hektarové louce najít kamen o velikosti 5 slepených knoflíků je doslova nemožné. A usnul jsem z máminým kamenem v ruce.
Ráno jsem se vzbudil a celý nešťastný jsem zjistil, že je pryč i ten máminý kamen a začal jsem ho hledat kolem postele, ale nikde nic. Než jsem šel do školy, tak jsem šel k oknu a u něj na zemi jsem našel ten máminý kámen, zvedl ho, podíval se z okna a první, co jsem viděl na ulici mezi auty, bylo to naše. Svitla ve mě naděje, že mi mohl můj původní kámen vypadnout z kapsy v autě a ne na louce. Než jsem šel do školy, podíval jsem se do auta a skutečně byl zapadlý v sedačce.

Jen je mi záhadou, jak se ono tygří oko dostalo přes noc 5 metrů od postele přes květináče. Zkoušel jsem ho házet, kopat, nic, ten kámen se tam prostě musel dostat sám.

A pak myšlenka, kde hledat?

Vydáno: 14. 12. 2007

Přečetlo: 2953 čtenářů

Autor (vložil): Jam

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Nic zvlá?tního...

5. 11. 2008 18:56

Dolkar

Číst komentáře