Nejsem zrovna nejmladší na to, abych si vymýšlela pohádky. Jen se s Vámi chci podělit o svůj příběh, který se mi nedávno stal...

Před 25 lety mi zemřela maminka, bylo mi tehdy pouhých 14 let. Vyrůstala jsem tedy v domácnosti se svým starším bratrem a tatínkem. Potom jsem se vdala a přestěhovala do jiné vesnice, vzdálené asi 15km od mého rodného domova. Samozřejmě se mi o mamince zdávaly sny, ale to, co se stalo asi před 3 měsíci, bylo skutečné.

Asi ve tři hodiny ráno jsem se probudila a byla mi hrozná zima. Všude kolem mě byla tma, takže jsem nic neviděla, vlastně jsem se ani neohlížela. Slyšela jsem, jak na mě někdo z dálky volá mým jménem: „Leničko!" V tomto hlase i po těch letech jsem poznala svou maminku. Zavolala jsem na ni: „Mami, tys mě tady našla?" V té chvíli jsem pocítila pohlazení po vlasech.

Ráno jsem se probudila a byla jsem spokojená s pocitem klidu na duši. Byla to pro mě jakási forma podpory v těžkých životních chvílích...

Vydáno: 2. 12. 2007

Přečetlo: 3484 čtenářů

Autor (vložil): lenka001

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ !

26. 01. 2008 13:13

lucy147

¤ Přání

25. 12. 2007 1:02

Jaroslav

Číst komentáře