Moje kamarádka Jana měla asi týden po dušičkách hodně živý sen.

V tom snu ji přišli navštívit duše zemřelých příbuzných - babička, tatínek, tchyně a teta. Z ničeho nic viděla jejich tváře v okně a celá překvapená se jich ptala, kde se tam berou. Řekli jí, že se na ni prostě přišli podívat.
Najednou seděla u stolu a naproti ní seděl její tatínek a držel ji za ruku. Ona mu říkala: "ještě se na mě zlobí??" On se na ni usmál a řekl, že se už dávno nezlobí. Jana si toto nedovede vysvětlit, protože když tatínek ještě žil, neměla s ním vůbec žádný spor ani se nepohádali, naopak ona byla jediná, kdo za ním chodil do nemocnice před jeho smrtí. Absolutně proto tuto část svého snu nechápe.
Potom se jich zeptala, jestli je tam s nima i Hanička. Hanička byla Janina nejlepší kamarádka, která před 4 lety zemřela na rakovinu. Oni jí řekli, že tam s nima není a že o ní vůbec nevědí. Takže to je pro nás taky záhada, kde tedy je. Já ji osobně neznala, s Janou jsem se začala kamarádit asi dva měsíce před Haniččinou smrtí a to už jen ležela v nemocnici a blížil se konec. Podle Jany to byla nejhodnější ženská na světě, pro každé špatné jednání jakéhokoliv člověka měla omluvu, nikomu by nikdy neublížila a naopak jak mohla, pomohla ( to jen pro ty z vás, které napadlo, že je Hanička v "pekle"). Pak nás ještě napadlo, jestli už zase není zpátky na tomto světě jako znovu narozená. Jednou jsme se s ní pokoušeli kontaktovat pomocí automatického písma, ale nekomunikovala s námi.
Další věcí na kterou se Jana zeptala své babičky bylo, jak to vypadá na onom světě. Babička jí řekla, že je to tam tak krásné, že si to tady ani nedovedeme představit. Už jednou, kdysi dávno se babička Janě ve snu zjevila a Jana se jí ptala, jestli existuje onen svět a babička jí tehdy řekla, až se nechá překvapit, usmála se a odešla. Proto ji tentokrát překvapilo, že babička odpověděla bez obalu.
Tím sen ale nekončí. Jana duším řekla, že by chtěla jít s nima a oni jí odpověděli, že má ještě čas a babička jí řekla, že jediné co pro ní teď může udělat je, že se spolu mohou "proletět". Jany duše se vznesla nahoru a najednou se ocitli v nějaké zemi (prý asi v Africe), kde bylo stádo slonů a ti se na ně dívali nahoru a troubili.

Tak to byl nedávný sen mojí kamarádky. Ani slovo není vymyšlené, i když se to tak může někomu jevit. Jana je na tyhle věci hodně senzibilní, není to její první kontakt s dušemi. Má tolik zážitků, že by to stačilo na knihu.

Vydáno: 22. 11. 2007

Přečetlo: 2175 čtenářů

Autor (vložil): čihi

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...