Ahoj všichni, to, co sem napíšu, se mi stalo asi před měsícem.

Zkrátka byl večer a tak jsem si šel lehnout, bylo nějak kolem dvanácté hodiny, chtělo se mi celkem dost spát, takže jsem usnul rychle. Asi kolem druhé hodiny jsem se probudil a otočil se na bok, pomalu začal opět usínat, když najednou jsem ucítil, jak mě něco tahá za ponožku (byla chladná noc, proto spím s ponožkama :-). V tu chvíli jsem se probudil, chtěl se ohlídnout za sebe, ale nešlo to, byl jsem v transu, nemohl jsem pohnout ani trochu svým tělem.
Jelikož jsem se v minulosti hodně zabýval těmito věcmi, myslím různými záhadami a mystériemi, přemýšlel jsem, jestli to není ufo a právě mě nějak nezkoumá, to jsem ale vyloučil. Pak jsem si říkal, jestli to není nějaká myš, co mi skáče po noze, to jsem také hned vyloučil a pak mě napadlo, že když jsem takhle v tranzu, jestli náhodou se nedostanu do astrálního těla. Četl jsem mnoho článků kdy v transu lidé slyšeli zvuky, nebo se jich něco dotklo, zkrátka mělo to stejné příznaky jako u mě.
No, abych se vrátil k příběhu, po tom co mě to zatahalo za tu ponožku jsem dostal hrozný strach, nechtěl jsem, aby se to opakovalo, ale ono se to stalo vzápětí ještě dvakrát za sebou. Věděl jsem, že mě nějak vítají duchové, stále jsem se nemohl ani pohnout. Najednou mě to začalo hladit po vlasech. V tu chvíli jsem začal vidět i skrze oční víčka, netrvalo ani chvíli a začal jsem opouštět své tělo.
Jiní udávají, že se vznesli nad svým tělem, ale já jsem se naopak začal propadat do postele, byl to zvláštní pocit, jako bych ležel na nějaké měkké želatině a pomalu jí propadal. Už jsem byl skoro na zemi, ale já si přál tak moc se vrátit, až se mi to naštěstí podařilo. Cuknul jsem sebou, sedl si na postel a měl děsný strach, podíval jsem se na hodinky a ukazovalo mi 2:15 ráno, což se také vešlo do intervalu, kdy se takové podobné situace ostatním lidem stávají, to jest nějak od 1 hodiny do 3. ranní.
Byl jsem z té příhody vyděšenej asi tak 15 minut, pak jsem se z ničeho nic uvolnil a trochu se tomu i zasmál.
Naštěstí se mi to už neopakovalo, z čehož jsem měl taky strach, protože většinou se to opakuje ještě aspoň tak 5x za sebou. Musím vám ale říct, že mě potěšilo, že mě ti duchové přivítali zrovna takhle, dalo by se říct přátelsky, jak jsem četl kolikrát i jiny případy, tak to bych nechtěl ani moc zažít.

Ale i tak to pro mě byl velký zážitek a můžu vás ujistit, že sen to určitě nebyl, od něho se to velice velice liší.

Děkuji za přečtení mého příběhu, byl to můj první a doufám, že poslední.

Vydáno: 17. 11. 2007

Přečetlo: 2442 čtenářů

Autor (vložil): Stevenerer

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...