• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Blíží se zima, tak jeden tématický příběh.

Vydal jsem se před pár lety se synkem zkraje zimy bivakovat ven do přírody, aby si také vyzkoušel přespat venku za poněkud chladnějšího počasí. Drobné sněžení se soumrakem ustalo a vymetená obloha s měsícem svítícím jak reflektor slibovala hezký mrazík. A také že docela byl. Moc jsem nespal; né zimou, ale obavami, bo kdyby mi ratolest namrzla, žena by ho asi dlouho nikam se mnou nepustila ;-)
A tak jsem občas kontroloval jak se potomkovi spí a mezi tím jsem si krátil čas díváním na krásu zimní krajiny, ozářené měsícem. Vůkol panovalo nádherné ticho, že by člověk slyšel špendlík upadnout.
Leželi jsme na úpatí takové asi třímetrové skalky. Pak mou pozornost upoutalo zafunění zhora. Zvedl jsem hlavu a viděl, jak nahoře nad skalkou jde vzduchem pára. Ejhle, pomyslel jsem si: nějaká vysoká se na nás přišla podívat. Otázka, jak by se takové zvíře dostalo na skalku, mi došla až o okamžik později. Mezitím se funění opakovalo. Copak ty jsi zač, myslím si, ale zatím váhám, protože nenápadně vstát není šance (zkuste si potichu vylézt zpod mrazem ztuhlé celty). Třetí zafunění, docela dlouhé a řekl bych „naštvané". Takže skáču na nohy jako střelený a zírám na skalku. Nikde nic, jen nehybná scenérie nádherně ozářena měsícem dalo by se říci ve smyslu „cuki no kokoro"...
Takové návštěvníky nemám rád, takže se vydávám na obhlídku. Obejdu pomalu kruhem skalku. Nejen že nikde nic, ale moje stopy jsou prokazatelně první, které se ve sněhu té noci obtiskly. Takže čekání objeví-li se to znovu a marné úvahy o tom, co to moho být, se staly mou duševní zábavou po zbytek nádherné zimní noci.
Po rozednění hledám případné stopy podruhé. Výsledek: nula. Nedá mi to a lezu na skalku. Sníh je trapně neporušený. Překvapení čeká až nahoře, na takové jakoby malé kosé plošince. Stopa. Leckdo teď možná bude zvědavý, čí byla. Přiznám na rovinu že nevím. Být to na nějaké stavbě, tipoval bych že tam někdo hodil smotanou hadici a pak jí zase zvedl a odnesl. Což je pochopitelně hloupost.

Nicméně - ať to bylo cokoliv, zjevně nás to nesnědlo. Takže jsme chodit „pod širák" nepřestali a spoléháme, že i nadále bude štěstí stát při nás :-)