• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Osudové náhody -

Dobrý den, chci se podělit o můj zážitek, který se mi stal už před léty.

Bylo 10. února pátek a já přemýšlela, co budu večer dělat. Přijel tehdy můj teď už bývalý přítel s tím, že bychom si mohli jet někam sednout na skleničku. Souhlasila jsem a večer jsme sedli do auta a jeli do Šternberka u Olomouce. Už jak jsme jeli, měla jsem jakousi divnou předtuchu, že se ten večer něco stane a byla jsem čím dál tím víc nervozní.
Přijeli jsme tam a šli do podniku, který nebyl za dobu, co jsem tam jezdila zavřený, ale ten večer byl s techn. dův. a tak jsme šli kousek dál do druhé hospůdky, ta byla zavřená taky. Navíc začalo šíleně sněžit a to odstartovalo opět ten divnej pocit s tím, že jsem tvrdila, že nepojedu domů dřív, než přestane chumelit.
Tak jsme sedli do auta a rozjeli se podívat ještě do jednoho baru nedaleko, kde bylo otevřeno, sedli jsme si tam a objednali colu a já seděla a pozorovala poletující sníh z okna a pořád příteli opakovala: „Dnes se něco stane na státní silnici.. musíme počkat, až přestane sněžit..“ A přítel mi říkal: „a co by se mělo stát, vždyť víš, že řídit umím, nic se nestane!“ Jen já se mu snažila vysvětlit, že se něco stane, ale nevím co.
Asi za půl hodiny přestal ten snížek padat a já jen řekla: „můžeme jet“ a volala jsem servírku k zaplacení. Vyjeli jsme, bylo po půl dvanácté v noci a v žádném směru nejelo žádné auto, před námi jen 60km dlouhá, zasněžená a mírně namrzlá cesta...
Najednou se přítel zadíval do zpětného zrdcátka, že za námi jede auto a rychle se přibližuje. V tu chvíli bylo za náma, chtělo nás předjet, vyhodilo blinkr a jak předjíždělo, my mu v poslední chvíli uhnuli na kraj silnice a ono zmizelo... Zpomalili jsme a dívali se, jestli někdo nenaboural, ale nic, nikdo tam už nebyl.
Musím říct, že na této silnici je dost dopravních nehod. Dojeli jsme na benzinu a nechápali, já si koupila v tom šoku víno. Sedli jsme do auta a jeli k mému domu, tam jsem víno rozdělala a bylo zkažené.
A ještě něco, před touto událostí se mi zjevil u postele můj mrtvý spolužák ze základky, kterého srazil vlak ze Šternberka.