• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Tento příběh se stal 20. července 2007.

Já a moje kámoška Týna jsme se rozhodli stanovat za jejich bytovkou. Celý tohle spaní ve stanu se zdálo být super, až na ten vítr... Kolem půlnoci jsme zaslechly venku jakési zvuky. Okolo stanu nám kdosi chodil, ale divné bylo to, že na stanu nebyl žádný stín té osoby. S kámoškou jsme se tomu smály a snažily jsme se nebát tím, že jsme se smály a povídali si, koho baví nám chodit okolo stanu. Hmm, to musí bejt určitě veliká zábava...
Kolem jedné hodiny jsme nemohly s Týnou usnout. Venku byl docela vítr a občas se na nebi ukázaly i blesky. Povídaly jsme si o všem možném, když jsme zaslechly kroky. Myslela jsem, že se mi to jen zdá, tak jsem to nechala být a dělala jsem jako že nic. Potom se to ozvalo znovu a já se zeptala Týny, jestli to slyší taky a ona že jo.
Chvíli jsme poslouchali noční zvuky, když se ty kroky opět ozvaly. Potřebovala jsem nutně na záchod, proto jsem si řekla, že se nebudu bát něčeho, co třeba ani neexistuje a vylezla jsem ven. Týna šla se mnou. Rozhlížely jsme se, zda neuvidíme nějakou osobu, ale nikde nikdo. Jen tma a vítr a sem tam pár blesků. Neříkejte mi, že než otevřu stan, člověk zdrhne a já neuslyším žádný běh? To mně a mojí kámošce to bylo divný.
Chvíli jsme byly venku a snažily se být oprimistický za každý situace. Kolem půl druhé jsme šly zpět do stanu, ale k těm krokům se přidalo i rozepínání stanu, což už jsme byly fakt podělaný...
Nakonec jsme se rozhodly, že půjdeme k Týně domů a tam se vyspíme pokud možno v klidu a pohodě. Moc jsme toho ale nenaspaly, usnuly jsme asi kolem 4. hodiny a vstávaly už v 8. ráno.

Doteď nevíme, co to mohlo být. Snažily jsme se utěšit, že to byl jen vítr, ale samy jsme tomu moc nevěřily...