• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Podivní tvorové -

Tento příběh se stal a nemám sebemenší důvod si to vymýšlet.

Jednoho zářijového rána jsem vezl mamku do práce kolem sedmé hodiny ranní. Počasí bylo vlhké, sychravé a lehce zamlžené. Ihned jak jsme minuli přehradu, tak sjíždíme lehce z kopečka, kde se před námi objevuje rovinka, asi 150 m rovná silnice s velkým srázem po pravé straně a dole taková malá obec. Po celé délce této rovinky byly rozmístěny v rozmezí asi 20 metrů kupky pořezaných křovin a stromků, protože to tam prořezávali.
Najíždíme tedy na tu rovinku, před námi lehká mlha a sychravo, jedem asi 40km/h, tedy poměrně pomalu a najednou před námi z poza jedné kupky pořezaného chroští vylézá tak zvláštně pomalou a ladnou chůzí nějaký tvor přímo do silnice a kouká nám přímo do očí. Vypadal jako pes s dlouhým a hustým ochlupením, celý mokrý - dobrá pes, ale byl neobyčejně velký asi jako dospělá srna a když jsme se k němu blížili, jeho pohled byl natolik jasný a pronikavý, až jsem měl z toho husinu na těle a máma taky. Jeho oči vypadaly jako lidské oči a lezl nám přímo pod auto, jako by se chtěl nechat přejet, nebo nás donutit zastavit. Musel jsem tedy strhnout volant a objet ho.
Máma i já jsme v tu chvíli mlčeli, trošku jsem strachy na to šlápnul a až po chvíli jsme se na sebe podívali a 2 hodiny u ní v práci řešili, co to bylo za podivné zvíře, které jsme v životě neviděli. Mě osobně ten tvor připomínal vlkodlaka jako z filmu, ale lezl po čtyřech.
Zpátky jsem jel strachy radši jinou cestou a to mi bylo 25 let, jen tak se něčeho nebojím.

Dodnes nevíme, co to bylo za tvora, někdy se k tomu vracíme a vzpomínáme, jaký to byl nepříjemný, zvláštní a tajemný zážitek.