Když se mluvilo o tajemnu a různých příbězích o něm, vždy jsem byla zvědavá, ale nikdy jsem sama neměla co vyprávět. Stalo se mi pár zvláštních věcí, ale stály možná tak jedině za tu zmínku... Ale asi před měsícem se mi stalo něco, z čeho jsem byla přece jen maximálně vyděšená.

Byla jsem sama doma a šla si lehnout. Dobrou hodinu jsem se převalovala. Nakonec jsem se dostala do stavu, kdy spíte jen napůl, ale ještě vnímáte. Nejdříve jsem slyšela skřípání podlahy, pro mě velice normální věc, jelikož staré domy, jako v kterém bydlím já prostě zvuky vydávají. Ne že by měly nějakou tajemnou minulost, ale prostě dřevo a materiál také stárne.
A tak jsem podlahu ignorovala... Měla jsem střešní okno na pojistku. Už jsem pomalu usínala, když z ničeho nic celý můj pokoj ozářilo oslepující světlo, jako by malý polotichý výbuch, nebo jako když uhodí blesk. Záblesk jsem zahlédla přes zavřená víčka a když jsem oči otevřela, měla jsem před očima mžitky. Ta malá rána mi doznívala v uších. Šokem jsem se nemohla hnout a vnímala jsem celé své tělo maximálně. A pak jsem to ucítila... lehký doteky na paži. Něco, nebo někdo mi přejížděl po ruce. Hladil mě. Šokem jsem nemohla nic dělat, jen jsem rychle dýchala. Měla jsem zježené chloupky v zátylku a mrazení v zádech. Nemohla jsem se strachem ani rozbrečet nebo zakřičet.

Najednou se v pokoji výrazně oteplilo a já znovu mohla hýbat končetinami. Nečekala jsem ani minutu a vypadla z domu... Nakonec jsem zakotvila u přítele... Ráno šel do domu se mnou, ale nikde ani náznak po něčem zvláštním...

Vydáno: 2. 7. 2007

Přečetlo: 2417 čtenářů

Autor (vložil): Luxie

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Vzkaz od Dobra

11. 07. 2007 23:39

sipek

¤ re:

3. 07. 2007 11:13

Jarda

¤ Michy

3. 07. 2007 0:19

Michy

Číst komentáře