Kdysi jsem jezdila s mou sestřenkou k nim na starou chalupu. Strýc nám po večerech vyprávěl strašidelné příběhy o tamním hradu, hřbitově a nebo o jejich chalupě. Žádnému příběhu jsem nevěřila až na jeden, který jsem si ověřila na vlastní kůži.

Strýc nám vyprávěl, že kdysi za 2.světové války, na chalupě, kde jsme byli, žil němec - voják. V dnešní ložnici měl obývák, kde i spal. Říkal, že tu i schoval dukáty a on je jednou náhodou našel, dokonce mi je i ukázal. Našel asi 5 dukátů, ale věří, že je jich tam mnohem více. Toho němce zabili ve válce a on sem chodí strašit, protože nenalezl pokoje...

Večer jsme jako obvykle šli všichni spát do jedné velké místnosti velmi pozdě. Usnuli jsme téměř okamžitě. Ale mě v noci vzbudilo něčí chrápání. Nemohla jsem usnout a tak jsem se převalovala, až jsem uslyšela z kuchyně, která je naproti přes chodbu, zřetelné, mužské hlasy. Nerozuměla jsem jim. Myslela jsem si, že to je strejda s jeho kamarádem, který tam také byl. Ale jak se hlasy přibližovaly, měla jsem divný pocit a čím dál větší strach. Šla jsem si proto raději lehnout k sestřence do postele a poslouchala, jak si někdo lehá do mé postele.

Ráno jsem našla ustlanou postel, přitom jsem se vzbudila mezi prvními, takže ji nikdo jiný nemohl ustlat. A když jsme šli odpoledne na půdu, kde byl něco jako dětský pokoj, našla jsem v dřevěné střeše zabodnutý Hitlerův odznak! V tu chvíli mi došlo, že ten, kdo si lehá do mé postele, je ten Němec. Ten odznak tam nikdy dříve, nebyl toho by si všimli dřív.

Ale proč jsem ho našla zrovna já? Abych uvěřila?

Vydáno: 16. 5. 2007

Přečetlo: 3535 čtenářů

Autor (vložil): Luciferka

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Poklad

14. 10. 2007 13:42

Anry

Číst komentáře