• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Z vlastní zkušenosti vím, že o věcech mezi nebem a zemí se nedá jen tak s každým hovořit. Podělím se tu částečně o jeden z mých příběhů.

Můj otec, když ještě žil, byl takový kutil, dosti šikovný člověk. Jednou vlastnoručně vyrobil hodiny a ty visely několik let u mých rodičů v obýváku a byly zcela funkční. Když otec těžce onemocněl a již se mu „počítaly dny", přišla jednou dopoledne maminka do obýváku a zarazilo ji to ticho, co slyšela, ačkoliv v tu chvíli neměla ani ponětí, co je to za zvláštní ticho. Během půl hodiny zvonek a doručovatel s telegramem, že otec v nemocnici dnes dopoledne (s udáním času) zemřel. Když přišla maminka znova do obýváku, uvědomila si, co to je za ticho. Hodiny přestaly tikat, zastavily se v ten čas, kdy otec odešel z tohoto světa. Dodnes má mamka tyto hodiny s časem, na kterém se zastavily, uložené ve skříni.

A čas běžel. Uběhlo několik let... Jednoho dne jsem přišla z práce domů a jak vcházím do bytu a jsem v předsíni, jen tak otočím hlavu směrem k ložnici a tam vidím, že stojan s kytkou, který stál u zdi, je posunutý ze svého místa asi o 15 cm dál. Říkám si, dcera asi luxovala. No, nedalo mi to a za chvíli do té ložnice jdu a co nevidím. Na zdi, za tím stojanem s květinou, mi asi půl roku visely na zdi dva svatební obrazy mých rodičů. A ty obrazy byly oba dva spadlé na zemi, avšak háčky ve zdi byly netknuté. A jeden z těch obrazů, právě jak spadl, odsunul stojan s květinou (dcera neluxovala a ani nikdo jiný).
Říkám si, co se děje? Něco s mamkou? A tak ji volám a ptám se, zda-li je v pořádku a ona, že ano. Tak ji tedy vypravuji, co se u mě přihodilo a ona mi řekla, připomněla: „Dnes je to přeci třináct let, co táta zemřel". Takže táta se přihlásil.

A od té doby tu za mnou chodí domů, od té doby po čtyři roky mnohokrát a já z toho již byla zoufalá, protože stále jenom stojí a dívá se, dívá se a dívá. Je to vždycky několik vteřin a pak zmizí.
Občas jsem vnímala, cítila, či jak to nazvat, že mi říká, že se nemůže odtud odpoutat. Ptala jsem se ho, jak mu mám pomoci a nic, jenom zase stojí a dívá se.
Jednou, loni na podzim, si přivedl s sebou ještě jednu „dušičku" a oba dva žádali o pomoc. O pomoc dostat se odtud. Nevím, proč to tak bylo, proč tu tak dlouho bloudili. Již mám ale téměř půl roku klid. Formou hypnotické regrese, kdy jsem se dokázala s otcem spojit ve dvou z minulých životů a hodně věcí s ním rozebrat a pochopit, od té doby je již klid. Klid myslím tím, že ho již nevidím, ale někdy mívám pocit, že ho cítím, jako kdyby mě přišel zkontrolovat.