Je to dlouho, co babička nežije, bydlela sama a často jsem ji jezdil navštěvovat. Rádi jsme si povídali a dávali si navzájem různé dárky. O jedné věci bych se rád zmínil. Jednalo se o natahovací budík starší výroby, který jsem babičce věnoval.

K tomuto budíku jsem měl velký vztah, budil mě, když jsem vstával do školky, do školy a na střední školu a potom přišla éra mobilních telefonů, kdy už jsem budík nepotřeboval a tak nejlepší, co mě napadlo, bylo věnovat ho babičce.

Po její smrti jsem třídil a uklízel její věci a když jsem narazil na již zmíněný budík, zjistil jsem, že čas, na kterém se zastavil na minutu dle lékařské zprávy - odpovídal úmrtí mé babičky.

Nikdy jsem na duchy nevěřil, ale po této skutečnosti se zajímám a chci se dozvědět co nejvíce o těchto „vědecky neověřitelných jevech".

Vydáno: 9. 5. 2007

Přečetlo: 2256 čtenářů

Autor (vložil): seec

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Mohlo a ani nemuselo

4. 09. 2007 17:09

Painter

¤ re:

26. 05. 2007 9:46

Jarda

¤ seec

9. 05. 2007 12:06

Silvie

Číst komentáře