Tyto stránky navštěvuji dost dlouhou dobu, rozhodla jsem se také přidat „jeden svůj příběh"...

Velice často mám silný pocit z přítomnosti (něčeho) - někoho. Musím podotknout, že moji rodiče již nežijí. Zemřeli v období mého dospívání a „ranné" dospělosti...
Ten pocit ovšem není „ničím" příjemný. Budí ve mně silný stav strachu a neklidu.

Nedávno jsem byla se svým manželem na procházce s naším psem. Bydlíme na vesnici a na procházky chodíme za ves do sadů, které jí obklopují. Tehdy jsme se vrátili dosti pozdě z návštěvy a zhruba okolo 21:00 hodiny jsme teprve vyráželi. Byla již tma a tak jsme šli tiše a naslouchali zvukům přírody, aby nás nepřekvapila divoká zvěř (v okolí je spoustu srn a dokonce i několik divočáků).
Asi v půlce cesty jsem začala mít intenzivní pocit něčí přítomnosti. Cítila jsem mrazení v zádech a strach se stále stupňoval. Nebylo to vůbec příjemné, nevím proč jsem měla dojem, že „TO", co nás sleduje, nepatří mezi cokoli „normálního". Neumím to popsat, věřím v duchy a nadpřirozeno, ale „TOTO" bylo něco naprosto jiného. Za celou dobu jsem nic nezahlédla, jen ten strach a mysl, která mě nutila přemýšlet nad „něčím" pro nás naprosto děsivým. Bytost, která s logickým myšlením nemá nic společného.
Když jsme dorazili domů, byla jsem ráda, že procházka je již za námi, děs mi z mysli ovšem nevymizel. I po ulehnutí do postele jsem se pocitu z něčí přítomnosti nezbavila. Manžel se sprchoval a já na něj tiše, ve tmě pokoje čekala. Když tu jsem najednou ucítila silný dotek na lýtku. Opravdu to bylo, jako by mi někdo stiskl nohu. Ulekaně jsem se posadila a prohlížela si celý pokoj. Nikoho či něco jsem nezahlédla, ale srdce se mi rozbušilo strachy. Když při?el manžel, promluvila jsem o svých pocitech. Řekl mi, že měl na procházce také divný pocit, že to ale přičítá tmě a děsivým skřekům noční přírody. Celou noc mě držel za ruku (tak jsem se bála). Tou nocí, jakoby noční návštěvník přišel a odešel, ovšem pocit, který jsem měla, si pamatuji dodnes.

Jen chci upozornit. Nepatřím mezi blázny, kteří vidí ve stínu stromu duchy, bojí se pohlédnout pod postel a při zvucích v bytě vykřikují, že u nich doma straší. Neměla jsem ovšem z „nočního návštěvníka" dobrý pocit, naopak. Byl plný negativ a strachu z něčeho hodně špatného (zlého).

Vydáno: 17. 4. 2007

Přečetlo: 2752 čtenářů

Autor (vložil): ssmajlicek

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...