• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Ahoj všichni, chodím na tyhle stránky už dlouho a hledám odpovědi na některé věci, které se občas dějí asi každému... proto jsem si našla i chvilku na napsání příběhu, který se stal mě.

Je to už 2 roky, kdy jsme s přítelem navštívili naše známé a zůstali u nich po menší popíjecí akci přes noc. Měli čerstvě postavený nový dům a ubytovali nás v pokoji pro hosty, který měl nádherně velké okno, kterým dovnitř pronikalo spoustu světla. Přestože byla už hluboká noc, ten den obvzlášť jasně svítil měsíc... nevím proč, ale tenhle detail se mi zaryl do paměti.
Šli jsme si normálně lehnout a vše bylo Ok, až do půl 3 do rána, kdy jsem se vzbudila. Ležela jsem na zádech, přítel spal vedle mě. Najednou, hned jak jsem se probudila, jsem měla velice intenzivní pocit, že v místnosti někdo je, pamatuji si, že jsem pohledem zabloudila k oknu a viděla jasně svítící měsíc. Byl opravdu hodně veliký a svítil neobyčejně jasně. Sklouzla jsem pohledem k nohám postele, kam dopadalo světlo, které se lámalo v okně a ten pocit, že je někdo v místnosti se mi na chvilku podařilo zaplašit. Ale opravdu jen na chvilku, protože chvíli na to jsem se začala potit studeným potem.
Zní to divně, ale cítila jsem se fakt strašně, vůbec to nebyl pozitivní pocit a pak jsem to, nebo někoho uviděla. Byl to jen zlomek vteřiny, ale ten stín, nebo co to bylo, stál přímo ve světle měsíce a pak se najednou přesunul nad přítelovu spící siluetu. Zdálo se mi, že to něco mělo ještě nějaký předmět v ruce, ale tím si nejsem jistá. Pak to zmizelo.
Chtělo se mi najednou strašně na záchod, ale měla jsem takový strach, že jsem se do rána ani nepohnula. Jediný pohyb, který jsem byla schopná udělat, bylo to, že jsem zavřela oči a snažila se usnout. Pořád jsem si říkala, že jsem trubka a že to bylo jen v mé hlavě.
Ráno bylo všechno OK. Ale druhý večer to začalo všechno zase znovu. Opět jsem se vzbudila o půl 3 ráno, ale naštěstí jsem už nic neviděla, jen jsem měla zase ten negativní a velice intenzivní pocit. Očima jsem pořád něco hledala po pokoji, ale tentokrát a ani později jsem už nic neviděla. Tohle se opakovalo 3 týdny.
Po třech dnech jsem se svěřila příteli, ale ten si ze mě samozřejmě dělal jen srandičky. Večer jsem chodila do postele opravdu rozladěná a vystresovaná z toho, co se zase bude dít. Moje mamka má kamáradku, která se vším tímhle tajemnem zabývá, ale nic konkrétního mi neřekla. Po 3 týdnech to najednou přestalo, ale to už jsem byla psychicky i fyzicky opravdu hodně vyčerpaná, dokonce jsem poslední 3 dny brala i prášky na uklidnění.
Po čase, když jsem si na to vzpommněla, jsem měla sice už ne tak silný a intenzivní, ale ten samý pocit, co večer v posteli, vždy jako by mě u toho ještě někdo sledoval. Nikdy jsem na to úplně nezapomněla a sama doma, když můj malý pejsek začne z ničeho nic štěkat na prázdné místo v noci u postele, mám strach i bez toho pocitu.

Loni se to na pár chvilek v létě vrátilo, ale nebylo to už tak silné... omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale jednou větou se to popsat nedá a obávám se, že ani z mého příspěvku nebude ten negativní pocit tak silný. Budu ráda, když mi někdo poradí, co by to mohlo být... tajemno mě zajímá, ale zažívat ten hroznej strach, to už se mi vážně nechce.... ještě snad, nevím, jestli by to s tím mohlo mít něco společného, začala jsem víc myslet na svého dědečka, na kterého jsem byla velice fixovaná a který zemřel, když mi bylo asi 8. Nikdy se mi o něm od té doby nezdálo a byla jsem z toho smutná. Až těsně po těchto pocitech nebo snad i mezi nimi, kdy jsem hledala, co by to mohlo být a zda mě někdo nechce varovat, že se stane něco strašného, se mi o něm zdálo. Stál celý v bílém na zastávce u domu, kde jsem bydlela jako malá a já šla okolo. Nemluvili jsme, nezastavovali se, jen jsme se na sebe dlouze dívali a tenhle okamžik musel být hodně dlouhý, protože se mi zdál nejspíš celou noc...

Pamatuji si, že jsem to cítila jako pocit velikého štěstí a že jsem byla moc šřastná, že ho můžu vidět, o to víc jsem byla zklamaná ráno, když jsem zjistila, že to byl jen sen...