• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Symboly a znamení -

Rovněž i já bych se vám ráda svěřila s pár zajímavostmi, které se mi po smrti mého 20ti letého syna přihodily.

Syn zemřel 4. 11. 1998, bydlím 200 km od svého rodiště, kde je můj syn pochován.
20. 11. 1999 jsme měli mít v kostele na Moravě večer mši, tak jsem se ráno vypravovala na cestu. Byla sobota a protože jsem měla ještě chvíli čas, sedla jsem si k mladší dcerce v ložnici na postel, abych se s ní rozloučila. Podotýkám, že okno i dveře do vedlejší místnosti byly zavřené a najednou koukám, že se houpe dost rychle (bydlíme v posledním patře panelového domu) lustr. Povídám dcerce: „tys ten lustr rozhoupala?“ Dušovala se: „ne mami“, četla si. Tak jsem ho zastavila, ale v tu chvíli se lustr začal houpat znovu a opět dost rychle.
O pár dnů později, to bylo 26. 11. 1999, byl to přesně rok, co měl syn pohřeb, jsem byla v práci a babička mi vždy dceru na druhou hodinu vodila a pak jsme po práci chodily spolu domů. Syn měl rozloučení ve 13:30. Když babička s dcerou přišly, bylo mi divné, že přišly dřív, říkala jsem si, asi něco babička ještě má... Ale neměla se k odchodu a mně povídá: „ty dnes děláš déle?“ Koukla jsem na hodinky a říkám: „proč, vždyť je teprve půl 2“, hodinky se mi zastavily na půl druhé, ale vteřinovka běžela jako by nic dál. Beru to jako další krásné znamení, že syn přišel, od té doby už šly normálně.
Dále pak 4. 11. 2005 je to právě 7 let, co zemřel. Nastavila jsem si na mobilu budík, nebot jsem pekla bábovku, abych na ni nezapomněla, dělám to tak pořád, ale tentorkrát mi budík nezazvonil. Čas na mobilu se neuvěřitelně zastavil, měla jsem budík nastavený na 16:40 a mobil ze zastavil 16:34, ale na hodinách už bylo 16:44. Nevěděli jsme přesný čas jeho smrti a dost mě to trápilo, myslím, že mi to tímto sdělil. Určitě zemřel v 16:34 hodin.
A těch příhod jsem měla víc, například s kapesníkem, který měl u sebe v době, kdy zemřel znamenal pro mě poklad, neustále jsem ho nosila při sobě a najednou jsem ho ne a ne najít. Moc jsem se trápila. Pak se mi zdál sen a v něm slyším: „hledej ve skříni, v rukávu oblečení...“ a skutečně, prolezla jsem pár svetříků a byl tam, kdo mi poradil?

Už se těším na další kontakt, moc si to přeji, snad zas přijde.

Určitě něco mezi nebem a zemí je.