Ahoj všem! Již několikrát jsem navštívila tyto stránky a četla vaše příběhy. Jsem ráda, že „neblázním" sama. Stalo se mi více věcí, se kterými si nedokáži poradit. Rozhodla jsem se, že se s vámi o některých z mých příběhů také podělím.

Tato příhoda se mi stala asi před třemi lety. Byla jsem sama v obýváku, dívala jsem se střídavě na TV a psala sms svému příteli. Moje mamka byla v té době v kuchyni. Přímo vedle TV máme prosklenou vitrínu, takovou tu typickou s hrnečky a skleničkami.
Najednou mi opět přišla sms, vzala jsem si tedy mobil do ruky a přečetla ji. Hned jsem na ni začala odpovídat. Po chvilce psaní se ozvala velká rána, díky které jsem dokonale ztuhla a začala se rozhlížet po celém pokoji. Zrak mi ale utkvěl právě u té skleněné vitríny, protože rána, která se ozvala, zazněla právě odtamtud. Bylo to, jako když nějaká sklenička spadne. Ale žádná nespadla.
Po chvilce, kdy jsem se z leknutí uklidnila, jsem pomalu vstala a šla se podívat, zda je v té vitríně vše na stejném místě a přece jen něco neupadlo. Vše bylo v pořádku. Jen ta velká rána mně stále zněla v uších.
Byla jsem dost vyděšená. Možná i proto, že právě před dvěma až třemi měsíci mi zemřel táta. Hned mi na mysl vyvstala myšlenka, že táta je tady. Ale byl to opravdu on, nebo to byly jen mé nervy?

Co myslíte vy?

Vydáno: 3. 4. 2007

Přečetlo: 2290 čtenářů

Autor (vložil): Tereza K.

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ taky se mi to stává..

19. 12. 2008 22:59

kalec

¤ Tatínek?!

19. 12. 2008 22:55

kalec

¤ mo?ná

3. 04. 2007 20:00

Silvie

Číst komentáře