Stalo se to pár let zpátky, možná tak šest. Bylo mi kolem šestnácti a můj dědeček z matčiny strany ležel v nemocnici.

Jednou v noci se mi zdál sen (nebudu psát zvláštní, protože každý sen je svým způsobem ojedinělý)...
Byla jsem spolu se svou rodinou u prarodičů a všichni jsme seděli v kuchyni, až na jednoho člena, mého dědu. Stál v obývacím pokoji u okna a koukal ven, měl zvláštní pohled, takový spokojený a blažený. Zároveň mi připadalo, že ten pohled patřil mě. Sen byl zvláštní ještě v tom, že jsem ho nezapomněla a dodnes si dokážu ten pohled i pocit, který jsem v tu chvíli cítila, vybavit.

Den po téhle noci jsem jela na praxi a když jsem se vracela domů, máma mě čekala u autobusu, v té době se mnou už nebydlela. Uplakaná mi řekla jen to, že dědeček v noci zemřel. Oči se mi zalily slzami a jako tělo bez duše jsem šla domů. Až o pár dní později jsem si na ten sen vzpomněla a zamrazilo mě v zádech...

Přišel se se mnou rozloučit???

Vydáno: 18. 1. 2007

Přečetlo: 2388 čtenářů

Autor (vložil): Monika

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ nejen náhoda

29. 01. 2007 8:47

anděl

¤ k příběhu

26. 01. 2007 23:10

Hero Superjen

¤ maminka

19. 01. 2007 8:29

anděl

Číst komentáře