Mám tu pro vás jeden příběh z mého života, na kterém se dá krásně ukázat moje stará myšlenka, která říká: „Typickou vlastností zla je ta, že z počátku vypadá a chová se jako dobro. Proto lidé často neumí rozeznat dobré od špatného.“
Tento příběh jsem skutečně zažil, mráz po zádech mi málem přeběhl, až jsem si po několika týdnech uvědomil, jak to doopravdy bylo. Aby článek „chutnal pikantněji“, zestručnil jsem ho. Tady je:

Tváří se přátelsky, baví se s tebou, dělí se s tebou o svůj „chléb“, ale až se mu omrzíš, nebo znelíbíš, obejme tě během vašeho alkoholického opojení jako přítele. Do tváře mu však v tu chvíli nevidíš, hlavu má za tvým ramenem schovanou ve svém soukromí. Přátelsky tě jednou rukou plácá po zádech, mlčí, pevně si tě tiskne ke své hrudi. Právě prožíváte divnou chvíli. Zatímco ty uvnitř jásáš, že máš u sebe dobrého přítele, který je ti vždy nápomocen, mezitím on ti tiskne do zad zbraň a váhá o tom, zda stiskne spoušt. A tuto chvilku nepoznáš tak, že tě něco studí na tvém boku, nepoznáš ji ani tak, že když na něj promluvíš, odpoví ti úplně jiným tónem hlasu než jindy. Ale s jistotou to poznáš tak, že v něm v tu chvíli necítíš žádnou lásku, srdcem z něj cítíš jen chlad...

No a to je vše. Jen doufám, že tento úmysl toho dotyčného „přítele“ brzy přejde :)

Vydáno: 23. 11. 2006

Přečetlo: 2703 čtenářů

Autor (vložil): Spiorit

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ realita

24. 11. 2006 12:41

¤ Realita

23. 11. 2006 17:39

kytička

Číst komentáře