• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Sny a realita -

Opět jsem zabrousila na vaše stránky a chtěla bych vám napsat příběh, který se mně stal začátkem devadesátých let. Často si na ten sen vzpomenu.

Večer jsem šla spát jako jindy a zdál se mi sen. Přicházela jsem k domku, kde žila moje babička, než zemřela. A už z dálky jsem ji viděla stát před svým domkem a s ní tam stála její sestra, která byla už také po smrti. Nějak mně nedocházelo, že jsou po smrti. Až když jsem přišla blíž, tak mně docházelo, že jsem je dlouho neviděla. Stály tam zalité nádherným žlutým světlem. Jejich postavy byly barevná pára, nebo spíš mlha.
Přišla jsem k nim a oni mně telepaticky říkali, že čekají na mně. V jejich blízkosti jsem zapomněla na všechno, co mně trápilo a bolelo. Měla jsem nádherný pocit beztarostnosti, lehkosti, tepla, klidu a lásky. Prostě jsem takový pocit nikdy před tím ani po tom nezažila.
Začaly mi vysvětlovat, že bych s nima měla jít. Že všecho hezké, co mně v životě mělo potkat, mám už za sebou a ani na zemi už to nebude jako dříve. Že příjdou nepokoje a války. Ukázaly vedle na louku a já jsem tam viděla raněné lidi a hodně krve. A té krve bylo nějak moc. Když jsem to viděla, tak jsem byla na vážkách: mám jít, nebo zůstat? Už jsem chtěla jít, když jsem si vzpomněla, že můj syn není ještě dospělý, a že ho musím postavit na vlastní nohy. A to mně zastavilo.
Řekla jsem jim to a oni mně říkali, že mně chtěly ušetřit zklamání. Ale že se spolu setkáme, až příjde můj čas, že na mně budou čekat, at se ničeho nebojím. Najednou ten nádherný pocit zmizel. Pak se obě rozplynuly.
Mnohokrát jsem si na ten sen vzpomněla, když někde začínala válka, hlavně v Jugoslávii...

A život od té doby není v takové pohodě, jako byl před tím snem.

Když jsem se dostala do velikých problémů, syn mně začal hodně zlobit a nevěděla jsem kudy kam, říkala jsem si, měla jsem je tehdy poslechnout a jít s nimi. Nevím, co by se mi tehdy stalo, kdybych šla s nimi. Docela by mně to zajímalo.

Napište mi někdo, kdo má podobné zkušenosti. Co by se mi tehdy asi stalo?
Nestonala jsem.

Od té doby se nějak nebojím smrti. Vím, že na mne budou čekat. Aspoň mi to slíbily.