Mám takový menší problém...

Loni 2. září mi umřel pejsek, byly mu teprve 3 měsíce. To jsem ještě rozdejchala celkem v pohodě, ale když jsme si pořídili dalšího a už se zdálo, že to bude v pořádku, šla jsem s ním na procházku a zakous mi ho vlčák! Byl to pro mě strašnej zážitek (teď už máme novýho, ale holku).

No, já někdy, když jsem doma sama, prostě mám pocit, že moje fenka si hraje s těma předchozíma, ale já je nevidím. Někdy se zničeho nic rozbrečím a začnu říkat takový věci, jako já vím, že jste tu se mnou, kluci, je mi líto, že jsem vás nedokázala uchránit a že jste museli umřít! A pak mám takový lepší pocit, jako že mi moji mrtví pejsci naslouchají.
Někdy ale je zase prosím, at dají pozor na mou fenku, že už bych to nepřežila, kdyby se jí něco stalo! A doufám, že mě vyslyší.
Taky někdy, když si jdu lehnout, cítím, jak se mi něco vyhoupne do peřin a stočí se do klubíčka, ale naše fenka to být nemůže, protože tu mamka zavírá na noc do koupelny, aby jsme jí nezalehli.

Prosím poraďte, jestli tu mohou být se mnou, nebo jestli to je jenom nějaký šok.

Vydáno: 23. 10. 2006

Přečetlo: 2248 čtenářů

Autor (vložil): Kláruška

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ smutný

16. 05. 2008 20:21

Hermanka-Katy

¤ ad 2 komentář

20. 08. 2007 19:00

enderor

¤ jup

24. 10. 2006 22:23

eores

¤ :(

23. 10. 2006 17:02

Gibson

¤ i pes má du?i

23. 10. 2006 10:17

kytička

¤ mů?ou

23. 10. 2006 10:15

girasole

Číst komentáře