• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Napíšu Vám, co se mi přihodilo, i když je to už dávno.

Jezdila jsem na hory už jako malá, kde jsem měla a mám kamarádku a ta měla staršího bratra. Byl ženatý a moc neštastný, protože mu to doma neklapalo. Děti se mu moc nevyvedly. Mě ho bylo moc líto a on to možná vědel. Byli jsme kamarádi, i když jsem pro něj byla jen „malá holka.“ Byl o 8 let starší než já. Když jsem dospěla, už měl 4 děti a já pochopila, že kamarádství přerostlo v něco víc, z čeho jsem měla strach. Vždy jsem se na chatu těšila na mou kámošku i jejího bratra. Byla jsem svobodná a neštastná tím, že on je neštastný. A tak postupně si mě zamiloval i on. Ale byla to láska spíše platonická. Pak jsem se vdala a vše přestalo, i když v mém srdíčku byl stále.
Jednou jsem přijela na chatu a sousedka mi řekla, že spáchal sebevraždu... V tu chvíli jsem úplně přestala dýchat.
Odpoledne mi jeho sestra řekla, že se po vesnici povídá, že než to učinil, že byl celou noc u naší chaty a pil tam víno. Flašku jsem tam opravdu našla.
Manžel viděl, že mi není do řeči a tak mě nechal na pokoji. Večer jsem to už nemohla vydržet a odešla jsem před chatu a seděla jsem tam na lavičce. Pak jsem dala volno slzám a ani nevím, jak dlouho jsem brečela. Najednou z ničeho nic mi začal okolo obličeje foukat jemný vítr a všechny slzy mi osušil a mě se už brečet nechtělo. Zároveň jsem si uvědomila, že ten vítr byl jen u mne a okolo se nepohnul ani lísteček. Ještě dlouho jsem seděla venku a přemýšlela nad tím, jestli to byl on a jestli se přišel se mnou rozloučit.

Už nikdy víc se mi nic takového nestalo a je to už skoro 17let. Ale stále to mám v sobě, i když to už bolet přestalo.