Vaše příběhy

...je zajímavé, ?e má někdo divný pocit víceméně na obyčejné louce...mo?ná je to jen tím, ?e víte co se tam kdysi odehrálo a psychika tedy pracuje...Někde v Rusku je oblast, kde od II. sv. války dodnes le?í ostatky padlých vojáků. Tak jak padli ve 40. letech, tak tam le?í...ani? by se někdo obtě?oval je sesbírat a pohřbít. V USA zase je les, který patří nějaké ?kole a studenti se v něm učí. Učí se na mrtvolách, které se tam záměrně nechávají na pospas osudu - aby se studenti (budoucí kriminalisté) naučili pracovat s těly v různém stupni rozkladu. V takových lesích to musí být teprve ty pravé pocity...nějaké staré bitevní pole je proti tomu celke nic

Zajímalo by mě co by si asi cítila v bývalých koncetračních táborech nebo boji?tích východní fronty kde Rusové umírali po tisících a tisících nebo třeba na Francouzkém pobře?í kde se vyloďovali spojenci a na plá?i Omaha měli za pár hodin ztráty dva a půl tisíce lidí.Nebo v první světové na Somě a u Verdunu,kde během tří měsíců zemřelo přes půl milionů vojáků. Proto?e tyto věci se stali později a mohla by ta energie co ty cítí? být výrazněj?í.Jestli cítí? něco v?ude kde se staly tragické věci tak to tě tada lituju. V jednom dokumentu jsem viděl jak někde v nemocnici v Americe sjel někdo výtahem omylem do suterénu a octnul se v době občanské války té?e nemocnice: Byli tam ranění a umírající v dobových uniformách a sténání a křik. Ta nemocnice fungovala u? v té době a tenkrát se ranění soustřeďovali v těchto prostorech a dotyčný měl před sebou výjev,který se stal před více jak sto lety. Jinak zajímavý příběh. ahoj

znám místa která popisujete , misto bitvy a památníky padlých jsem několikrát nav?tívila, nemám v těch místech ?ádný dobrý pocit, ale jinak jsem neza?ila nic z toho co Vy, ale přesto jsem se v?dy na těchto místech pomodlila za mrtvé a bylo mi v ten moment opravdu o trochu lehčeji, já si toti? myslím , ?e tam kde se stala taková hrůza jako na tomto boji?ti je prostě negativní energie a citlivěj?í jedinci mohou mít i vizi těch událostí.