Vaše příběhy

Četla jsem, že mírně změněný stav vědomí, kam patří taky bdělé snění, může nastat spontánně nejen při meditaci, ale i při klidné procházce, automatické činnosti jako mytí nádobí a podobně(tedy i při ne moc zajímavé vyučovací hodině :-) ). Ze své zkušenosti to vše můžu potvrdit.
Jsem snílek a asi i vnímavý člověk. V tom si budeme s Annou podobné. Zkusím tedy napsat, jak bych se k takovému zážitku stavěla já, o pár desítek let starší. Třeba si Anna z toho něco vybere.
Na "divné" pocity a vjemy jsem byla vždycky zvyklá. Rodiče to brali racionálně ("to jsou hlouposti, moc s tím naděláš"). Ano, taky mi to někdy připadalo zajímavé. A protože jsem měla literární sklony, zkoušela jsem to použít jako inspiraci. Ale naučila jsem se taky naslouchat svému tělu, které si občas říkalo, co potřebuje (například mléko, vejce, zeleninu, nebo cvičení, chůzi, běhání venku...). Ale když se nějaký problém opakuje nebo vyvíjí, je lepší jít k doktorovi dřív než později. A je-li to možné, vybrat si dobrého.
Únava, krční páteř, příliš nízká hladina hořčíku... to vše podle mě může podobné pocity vyvolat.
Taky mě napadlo, jestli Anna neprožívala nějaký stres nebo depku, obavy, trápení ... zkrátka jestli v tom nemá prsty psychosomatika. Tělo a psychika jsou spojené nádoby. A když duše, psychika se cítí vcelku oukej, má tělo mnohem lepší šanci.
Rozumím Anně, že jako citlivý člověk se pokusila o změněný stav vědomí. Člověk má nutkání využít svůj potenciál. Ale i toto se daří líp, když je člověk tělesně i duševně jakž takž v kondici. Má víc sil podobné zážitky zvládat a řídit. Věř mi, přijde to samo, až bude čas. :-)

Ja si nevytvářím odpovědi které chci slyšet..
Jen nechápu co se děje..
Ztrácím se v tom..

V první a poslední větě si protiřečiš Ale to jen tak na okraj.
Já tušila že tohle jsi slyšet nechtěla s tím lékařem. Nakonec sama víš nejlíp jak je znát ,jistojistě co máš extra řešit a co ne a jak.
Asi si chtěla slyšet že se dostávají spontánně do meditace viď?
No tak důležité je že psychiku máš v cajku. :D

Pro svůj částečný klid připisuji skoro všechno chudokrevnosti, pak to nemusím nějak extra řešit, a mit z toho strach.
Ono ani nemam tak úplně věk abych si mohla sama zajít k doktorovi. A se mnou nikdo nepůjde. Dokud můžu chodit, tak je to dobrý. Už tak se kvůli mně pořád litá po doktorech kvůli nekonečně opakujícím se zánětům močových cest a všeho co je kolem toho.
Dokud fyzická bolest nezasahuje i do psychiky, tak to neřeším, protože většinou jsem do pár dní v pořádku, a za slabou imunitu si stejně můžu sama..
Ale děkuji za tip<3
S tou chudokrevností, právě proto že to znám tak dobře a tak dlouho vím, že to přesně tohle nebylo.. Je to sice podobné, přesto zcela jiné..

Oslovuj mě jak chceš ;D
Občas si říkám, že s tim naše fyzické tělo nemá skoro nic společného (krom meditací, a takových těch základních fyzických cviků pro rozvoj mysli apod.)

Ahoj Anno
Píšeš že jsi chudokrevná a právě závratě a únava s tím souvisí přeci.
Asi bych si na tvém místě zjistila taky jestli nemáš něco s krční páteří.
Nechci tě strašit ale pokud se to bude opakovat, možná bys mohla pro jistotu navštívit i lékaře abys mohla vyloučit že se nejedná o zdravotní problém.

můžu tě tak oslovovat? Nebo jinak? Ano, mozek omezený je. Proto se to "nenormálno" nemá člověk snažit pochopit a vnímat v první řadě mozkem, ale pomocí svých smyslů včetně intuice. Vycítit. Ženy jsou citlivější než muži, mají to o trochu lehčí.:-) Muži se s logikou perou víc. Ale ta bývá někdy na škodu věci samé.

Náš jazyk, naše řeč neni schopna nějak nejen popsat, ale i pojmout to "nenormálno" stejně tak jako většina lidí.. I náš mozek toho chápe tak málo..

co je normální.... Parapsychologie, zázraky, nadpřirozeno apod. názvy vznikly jen proto, že si lidi všechno potřebují zaškatulkovat a co s tím, když něco zaškatulkovat nejde a my to neumíme pochopit? V podstatě jde ale jen o ještě neobjevené (někdy i kdysi dávno už známé, ale v novém věku zapomenuté) schopnosti, zákonitosti i přírodní zákony. Naši vědci už na něco přišli, ale zdaleka ne na vše a co nezmákli, tomu radši nevěří :-D.

No nízký tlak sice mám, když vstanu, často padám k zemi, ale nikdy se mi to nestalo když jsem jen seděla, dehydrovaná jsem taky nebyla, ono to má možná opravdu zcela logické vysvětlení, a nad tím tlakem jsem taky přemýšlela, ale když je cokoliv spojeno s tím tlakem,jen se mi motá hlava, je mi špatně a jsem slabá, to je u toho prostě normální, ale v tom momentě se k tomu přidaly i ty divný pocity, jakobych tam nebyla, takový ten stav když usínate, a jste někde mezi snem, a tím že pořád ležíte..oddalujete se jakoby od reality..
Bylo to VELMI podobné, když mi bylo asi 12-13,a hrozně moc jsem se zajímala o astrální cestování, trénovala jsem každý den, meditovala, brala to dost vážně (dnes už není čas..), jenže mi to prostě nešlo (mladší sestře se to povedlo hned na první pokus,tak jsem si řekla že se asi musim jen lépe soustředit,a alespoň na chvíli "se očistit" od všeho co jsem v hlavě měla, tak jako její ještě čistá v té době dětská duše) bylo to podobné (jen bez těch světel), seděla jsem ve třídě, mohlo to být tak v 6,7,a nějak jsem vypnula, prostě nedávala pozor, zakoukala se na lavici, a přestala vnímat všechny zvuky. Přišlo to rychle. Bylo ticho i přesto že jsem seděla mezi skoro 30ti lidma. Jakoby mé tělo bylo lehčí než vzduch, jakobych cítila že teď můžu jít kam chci (nespala jsem), no nevydrželo to dlouho, spolusedící si všimla že jsem zakoukaná do jednoho místa nějak dlouho.. Snažím se v ničem nevidět nit divného, nebo nenormálního, snažím se být v pohodě a "normální", jen to :"CO KDYŽ" mi nedá spát..

Priklanim se k té vnímavosti. Pokud, jak píše Garfi, je u Tebe vše po zdravotní stránce v pořádku. Jasně, může to být cokoli, od zakolísání tlaku, mohou to způsobit i problémy třeba se středním uchem, blok na krční páteři umí také pěkné věci.
Někdy se stává, že jsou lidi natolik propojeni, že mohou sdílet společně i to co právě prožívají.

pevně doufám, že na tě neleze kovidík :-D. Může to být i nízkým tlakem, nemáš nízký tlak? Pokud neplatí ani jedno, jde o další prožitek způsobený tvou vnímavostí.