Vaše příběhy

To co Pip pises o tech slovech u Ivety ,to vidim ja take ( pak ju tu jeste jedna osoba ktera to take vidi ). Ne kazdy je k tomu vnimavy. ;)

Napriklad tady: " Říkáš přeci že lidé mají vědět to co mají...toto je podle mě to nejdůležitější k jejich rozvoji.
Toto já nemohu považovat za lpění ale za pozorování,které příjde tak i tak a jestli za tohoto života a nebo za příštího vzhledem k inkarnaci. "

Tahle reakce je znamkou toho ze Ti neporozumela nebo proste toho ze Tve sdeleni prevraci podle sebe.
Ja osobne vidim zretelne ze nic takoveho jsi Ty Pip o lpeni v tomhle svetle nesdelovala.

Pisu Ti to proto ze kdyz bych byla Tebou verila bych svym vjemum nikoli tomu co je Ti pokusne vyvracovano. :)

co píšu je totiž pro mě dost zásadní věc k dalšímu rozvoji mé nesmrtelné duše.
Dokud nebudeš znát pravdu o sobě,nemůžeš postoupit dál a budeš se sem vracet zas a zas,jako když opakuješ ročník.Jak říkám je toho spoustu.:-)
Promiň ale muselo to ze mě ven.

dvě rozdílné věci se musí dělit,protože tě to v prožitcích zavádí tam i tam.Vzpomenula si tady to že máš jisté pocity v polospánku.Přemýšlíš o lidech ,které ani neznáš viz ta potapěčka.A toto zrovna může mít návaznost na tvůj minulý život(tedy pokud o něčem takovém uvažuješ že by mohlo existovat).Ono ale existuje!Vzpomínáš,že tvůj otec má jisté schopnosti a to je další vztah k tomu že tyto schopnosti jdou v jisté linii.
Další a další věci by si se právě tam dozvěděla a zjistila by si mnoho odpovědí,které jsou ti v tuto chvíli utajeny ale naprosto perfektně zakodovány.
Ale to je fuk pokud myslíš že jen slovíčkařím :-)

není to žádné slovíčkaření a převracení slov,jsou v tom totiž zásadní dva rozdíly.
První je ten v tom nahlížení do svého nitra a to není nic o tom,že by jsme neměli nahlížet tam kam nemáme,naopak máme(už jak jsem se zmíňila v prvním vstupu).A druhý je ten,že bychom opravdu neměli nahlížet k tomu pravému božskému jádru(k tomu základnímu principu) ke kterému se stejnak nikdy nedostanem,protože je to tabu pro nás obyčejné smrtelníky a tím pádem je to lpění,prahnutí po něčem nám zakázaném.Takže co si z toho vybrat?když nemluvíš otevřeně a jen v náznacích.Jediné co jsem pochopila s tvého komentáře a jak byla volena slova je to,že nemáš dlouholetou zkušenost.
Toto nemá nic společného s tvojim studiem psychologie a filozofie,toto pravé odhalení najdeš jedině v samotném prožitku,to ti kniha psych.a filozofie nevynahradí.To se prožívá a poté chápe.
Víš k čemu je určeno astrální cestování,proč se to děje?a jaký to má smysl?ten smysl jsem ti tady už lehce naznačila.

Tak, tak ..:)

Děkuji za nýázor cením si ho. To co jsi ale říkala už je víceméně slovíčkaření, studuji právě filosofii a psychologii, takže v podstatě mi to přijde jen jakoby převracen slov. Nebylo vše myšlené doslova, tak jak si se nad něčím "rozhořčila" :). Ale ráda pozoruji různé reakce a tak jsem vděčná za každý názor. Já si myslím, že by mělo existovat místo nám neznámé , jak se říká - mezi nebem a zemí, kam by lidé dohlédnout neměli. tudíž to je zbytečné hledání a lpění nad něčím pro nás zmatečným.
S těmi obavy je to různé právě - jak říkáš, z počátku negativní a poté je to něco exkluzivního - něco, co je jen Tvé :).
To můžeš vidět u mých prvotních reakcí a poté již po tom " uležení" už mám trochu jiný přístup, nechávám to plynout, tak jak to přijde, tak to bude ...:)

Rekla bych ze Ty sama nejlip vis - rozpoznas v sobe co je lpeni ( uz lpeni ) a co je prirozene plynuti tim smerem kterym Te to tahne- potahne prirozene.


Naprosto jsem Tva slova o lpeni pocitove pochopila.

Chtěla jsem tím říct, čím víc se ti myšlenky budou upírat tímto směrem a začneš o těchto jevech uvažovat a rozebírat je ve svém vědomí,tím víc ti ty zážitky budou přicházet a není to o žádným lpění ale o svobodném plynutí,protože tak to má být.
Takže lpění na změněných stavech vědomí a plynutí těchto stavů je zcela něco jiného.Člověk který začne být otevřený těmto zážitkům to jde automaticky a zákonitě samo a nemá potřebu na něčem lpět.

proč myslíš že nahlédnou tam kam nemají?
Naopak si myslím že nahlédnou právě tam kam mají a to z toho důvodu,že se defacto dívají na svoje pravé JÁ,stanou se z nich pozorovatelé.
Nedivím se lidem ,kteří se toho obávají...někdy jsou zážitky totiž dost negativní a to s toho důvodu,že ti lidé se ve svém nitru odhalují a zjišťují jací doopravdy jsou.
Někteří ty zážitky mohou mít negativní a někteří naopak pozitivní.Tak i tak nahlížejí do svého nitra.
Lidé,kteří mají negativní zážitky tak to neznamená ,že ho musí míti vždy!Takový lidé se učí jak ovládnout tu jejich opravdovou vnitřní schránku,ty zážitky je to učí.
Naopak jsem přesvědčena že když toto svoje JÁ odhalí co nejdříve,tak tím lépe.Začnou se měnit a změní se v bytost plnou soucitu,pokory,lásky a porozumění.Pak se jejich zážitky změní ve velmi pozitivní a věř že jsou!
Říkáš přeci že lidé mají vědět to co mají...toto je podle mě to nejdůležitější k jejich rozvoji.
Toto já nemohu považovat za lpění ale za pozorování,které příjde tak i tak a jestli za tohoto života a nebo za příštího vzhledem k inkarnaci.
Čím dřív člověk odhalí pravdu ve svém nitru,tím lépe pro něho a od toho právě slouží změněné stavy vědomí jako je AC a meditace,vize atd.
Přehlížíme nebo opomíjíme většinu důležitých detailů ve svém životě ale v těchto změněných stavech se nám ty detaily právě vybavují a to do nejmenšího,tam je ta pravá a dokonalá realita.Při těchto zážitcích nenastává fáze REM a to ani náhodou!S tohoto dokonalého bdění člověk poté zjistí,že tento stav má na něho trvalý a pozitivní dopad a je otevřen všemu.
Takže překonej strach a jdi do toho,máš jedinečnou příležitost,která přišla právě včas!

Neni vubec zac. ;)

Faze soku, to je taky pekne receny. :).

Existuji urcite vic nez jen dva typy lidi. Ten jeden z tech typu jakmile se mu prihodi, stane ( at uz pomoci zameru nebo spontanne ) nejaky prozitek, zazitek do te doby neznamy, tak ho chce pak znovu a zase znovu. Nekteri z tehle typu jej mozna chteji zazit zase znovu stuj co stuj ( tam se projevuje prave i to lpeni ,ktere nemusi byt ani uvedomovano )
Nekteri muzou lpet po nejakem prozitku, zazitku dokonce i tehdy kdy se s tim ci onim doposud ani nesetkali. A prave lpeni je pak vasto totez jako brzda.

Pak je dalsi z tech typu kteri nechavaji zivot a svoji cestu plynout samu tak jak cokoli prichati,bez lpeni po necem, bez zvlastniho usili, bez potreby a presvedceni dosahovat toho ceho dosahuji jini at uz jakoukoli cestou.

Moudri lide vzdy tvrdili ( jak jsem se doslechla tak predavam ) ze kazda bytost jde tou cestou ktera nalezi primo ji samotne. Nektere cesty nekterych bytosti se vzajemne stretavaji a zdanlive podobaji. Nicmene vsechno ma tak jemne rozdily avsak rozdily jako otisk prstu.
Kazdy jde a pujde jedine tou cestou ktera nalezi jeho naprosto specificke ceste. A tech cest je nespocet.
Jak citime tak jdeme. ;)

Drzim Ti pesti na Tve jedinecne ceste. :)

To lpění je silná stránka ,řekla bych spíše negativního myšlení.
Je hezky řečeno, že lidé ví, to co vědět mají :) . To je přesně ono, pokud ale lidé prahnou po tom vědět víc, jde to pak silně proti nic a vymstí se to, protože nahlídnou tam kam nemají.. Znám to ze zkušenosti mých blízkých.
S odstupem času po této události se s tím právě cítím smířená a klidná, předtím to byla taková ta fáze šoku.

Mam takovy osobni poznatek ze mam-li vedet vice ( o cemkoli ) tak to vedet budu. :)
Rekla bych ze to plati pro kazdeho ale jednoznacne to tvrdit nemohu.
Vzdycky pujdeme dal za tim ,za cim nas to potahne a nebo nepotahne. ;)

Me se libi jak jsi napsala ze takove veci stoji za promyslenou. Cokoli citime ze nam za neco stoji za tim si prirozene jdeme.
A jeste vic se me libi jak pises ze si nejses jista ze by jsi na tom chtela nejak lpet.
Muj osobni nazor je ze lpeni je na nic. :)

Nektere bytosti prahnou po tom aby to prozivaly znovu a znovu, jine to nepotrebuji. Nekdo zacne prahnout nekdo dokonce lpet, jiny to ma zase jinak.
Proste co clovek to jeho osobity "postoj" k veci a co clovek to take jiny presvedceni. :)

Vědět víc o čem ? :-)

Děkuji za doporučení, určitě už po nějaké literatuře šáhnu:).

o těch vibracích i o vytahováním z těla (nebo vystupování) si myslím, že jde skutečně o AC. Mám rozečtenou knížku od R.A. Monroe "Cesty mimo tělo", což je jeho první knížka, poté psal další. Je velmi poučná a srozumitelná pro všechny, kdo se o toto zajímají a zvlášť bych ji doporučila číst každému, kdo má tyto sklony, předpoklady nebo první zkušenosti. Doporučuji vřele sehnat a číst.:-)

Děkuji za názor, moc si toho cením. Ostatně bych ráda věděla více, ještě si nejsem jistá jestli je to něco, co bych chtěla prožívat víckrát nebo na tom nějak lpět. Každopádně vždycky takováhle věc stojí za promyšlenou :)

Tak podle mně, to cos prožila, byl pokus o AC.. pokus o opuštění těla..jen tak sám od sebe, nebo něčím řízený.. ale to je v podstatě asi fuk. Nejspíš jsi schopná "cestovat" jen tak bez astrálního těla.. to co se Ti zdá jako sny , nemusí být sny v pravém slova smyslu. Možná že se dostáváš "jinam" .. vidíš do jiných realit..
Když to budeš trénovat, budeš schopná se i během dne a při plném vědomí dostat kam budeš chtít.
Cestovat bude jen Tvoje podvědomí.. nevím, jak to přesně funguje, ale funguje to..
Někdo cestuje se svým astrálním tělem. já si myslím, že na astrální tělo je vázané naše podvědomí a to může za jistých okolností cestovat samo od sebe, nebo spíš samo se sebou..
Ale... kdo ví, jak to vlastně je. :-))

Behem dne nejsem si vedoma. Ale kdyz nad tim uvazuji,tak me mozna obácas napadlo "co tu delam " v uvozovkach je to jen takovy naval a hned je to pryc ..

Myslel jsem si to.. :-)
A co během dne? při plném vědomí?? nemáš někdy pocit, že jsi někde jinde?? :-)

Jinak můj otec prožívá v životě velmi silné paranormální jevy ,které bych moc darem nenazvala.. Jednou se ho z těla pokoušely vyhnat tři ženy. Už to tak bývá, že pokud se člověk dívá a více dozvídá sám pak otvírá věci do kterých by šahat neměl.

To že nevím jestli spím nebo ne mám velmi častojsme vtakovém zvláštním polospánku. Včera mě až vyděsilo na kolik věcí ( lidí, které ani neznám) dokážu myslet a nevím proč, myslela jsem na ženu potapěčku a pak i na lidi různých povolání a vždycky jakoby se mi k nim mihlo nějaké příběhy nebo děj ale byly to skeundy, čím víc jsem se snažila spát , tím víc se mi v hlavě linulo více těchto myšlenek ..až prostě postupně nevím, jestli , to jsou sny nebo ne. Snů mívám mnoho , ale bohužel pamatuji si je krátce po probuzení a momentálně mě nic moc nenapadá .

Kybernaute, děkuji za rozsáhlé vysvětlení, co si tak vzpomínám, tak to vše sedí, Ty pocity jsou z toho velmi zvláštní a je to poprvé, co jsem to zažila tak intenzivně, detaily si uvědomuji i díky Vašemu vysvětlení.. :)

Co se Ti zdá za sny?
Pamatuješ si je?
Když spíš, jsi schopná vnímat obojí realitu? Teda tu normální, co se kolem Tebe děje a zároveň i tu snovou?
Nestalo se Ti někdy, že vlastně nevíš, jestli jsi vzhůru, nebo stále spíš??

Pip, podľa Vášho popisu sa vo Vašom prípade pravdepodobne jednalo o mimotelový zážitok OOBE, čo sa dá nazvať aj ako astrálny výstup z hmotného tela. To niečo alebo niekto, "kdo mě tahá z těla proti mé vůli" bolo asi vaše uvolnené podvedomie, bola ste to Vy sama, Vaše nesmrteľné vedomie v astrálnom tele. A ten niekto, kto vtedy vedľa Vás ležal, bolo asi Vaše hmotné telo. V takých stavoch, keď astrálne telo akurát vyšlo z tela, má človek ako keby taký schizofrenicky rozdvojené vedomie (to ale v žiadnom prípade neznamená psychickú poruchu), lebo aj astrálne telo a aj hmotné telo si uvedomuje seba samého naraz v tom istom čase. Nesmrteľné vedomie v jemnohmotnom astrálnom tele si hmotné fyzické telo (oblek) zvyčajne interpretuje ako niečo cudzie, ako niečo iné, ako keby to bol niekto iný alebo ako keby to bol nejaký iný, cudzí predmet, ktorý so skutočným a pravým "ja" nemá nič spoločné, že človek ani poriadne nevie, že či je to nejaká vec, predmet alebo niekto. Aj počas klinickej smrti sa toto často stáva, že dotyčný, ktorý klinicky zomrel a vystúpil z tela, si niekedy ani nespoznáva svoje vlastné fyzicky hmotné biologické telo a myslí si, že je to niekto iný. Potom neskôr s prekvapením zistí, že to bolo jeho telo (oblek, niečo ako šaty). Vaše pravé "ja", Vaše vedomie, Vaša skutočná a pravá osobnosť je tá skutočná a hmotné fyzické telo (môj amatérsko vedecký pracovný odborný názov pre naše telá: "biologický kyberskafander", skrátene "biokyberskafander") má ako keby tamé umelé virtuálne vedomie, ktoré vytvára kvantovo biologický počítač zvyčajne nazývaný ako mozog. Pip, takže tu máte pravdepodobné vysvetlenie tohto Vášho pocitu: "měla jsem i takový pocit, že někdo leží vedle mě nebo tam je něco jen tak položené.". To bol Váš biologický kyberskafander (biokyberskafander), ľudovo nazývaný ako fyzicky hmotné biologické telo. Nemusíte sa obávať, nejde o žiadnu psychickú poruchu. Ten Váš strach dobre poznám, mával som ho aj ja, keď som mával spontánne astrálne výstupy do inej dimenzie a mimotelesné stavy OOBE. To je strach zo smrti, lebo sa skutočne aj jedná o stav podobný smrti. Tam ste s telom ešte spojená s tou tenkou elastickou (Ariadninou) niťou, ktorá sa nachádza v "časovom referenčnom bode" (odborný názov pána Jánosa Neumanna z maďarska, oficiálne známy ako John von Neumann, významný matematik), čo je tak ľudovo známejše ako solárna spleť (po latinsky solaris plexus) v oblasti brucha, kde je aj tretia Nabhi čakra, energetické centrum. Takže to, že ste mala "pocit,že mě někdo pozoruje anebo že nejsem sama", nemusí znamenať, že to boli mimozemšťania alebo duchovia. Mohla ste to byť Vy sama.

Ano bylo to v místě,kde leží přítel,tedy vedle mě. Ale předtím ,když se mi toto stavalo,tak jsem spíš měla pocit,že mě někdo pozoruje anebo že nejsem sama. S tou posteli je to zvlastni pripomínka, na štedrý den jsme jí otáčeli nohami ke dveřím.. Ale možná to bylo tim směrem intenzivnější předtím jsem nemívala brnění ani zvedlé končetiny plus pocit že se posouvám směrem ke dveřím a to bzučení.

Ano bylo to v místě,kde leží přítel,tedy vedle mě. Ale předtím ,když se mi toto stavalo,tak jsem spíš měla pocit,že mě někdo pozoruje anebo že nejsem sama. S tou posteli je to zvlastni pripomínka, na štedrý den jsme jí otáčeli nohami ke dveřím.. Ale možná to bylo tim směrem intenzivnější předtím jsem nemívala brnění ani zvedlé končetiny plus pocit že se posouvám směrem ke dveřím a to bzučení.

Někteří autoři(Marcel Vanek) tvrdí, že když člověk spí tak vědomí je v mentálním těle, které se vznáší kousek na fyzickým.

S pohybem v mentálním těle mám nějaké zkušenosti. Ono je logické, že pro tělo je bezpečnější během spánku projektovat sny v mentálním těle místo v tom fyzickém, protože bychom se na posteli hodně převalovali a omlátili o věci kolem.

Myslím, že tvůj strach tě udržuje v polobdělosti. Takže když spíš, můžeš sledovat svoje fyzický i mentální tělo. Normálně by sis to neuvědomovala.

To co leželo vedle tebe... bylo to v místě kde spí obvykle přítel? Jak dlouho máte ty postele tam kde jsou?

V tomhle stavu na půl spíš. Tvoje představy se tam zhmotňují. Spousta přízraků mohou být vlastní strachy s vlastní podobou. Hodně často.